„To ale lze přece vyřešit jednoduchým způsobem. Na obecním úřadě vám jistě poradí, jak se to dělá a v případě, že nejste ještě ženat, můžete si po sňatku vzít příjmení své ženy.“ Byl to velice dobrý nápad a mně se zamlouval, jenže já jsem tu zcela z jiného důvodu. A těmito slovy jsem začal své vyprávění. Pan profesor mě soustředěně poslouchal a po dokončení mého příběhu mě požádal, jestli by mi mohl odebrat kapku krve. Nabídl jsem mu, že mám u sebe alkoholtestr, ale on řekl, že jeho zajímá složení krve a ne množství promile alkoholu. V tu chvíli jsem začínal tušit, že on je opravdu asi tím, kdo mi může pomoci mou svízel vyřešit. Nejvíc mě však udivilo, že se nestaral, zda jsem před tím pil alkohol, jestli si vymýšlím, nebo zda prostě lžu, abych dokázal nevinu. Možná, že mi prostě uvěřil. Dost dobře je také možné, že tato informace je pro rozbor krve nedůležitá, leč o tomto problému toho příliš nevím. Jisté je jen to, že se mi hodlal věnovat a to mě uklidnilo. Po odebrání vzorku krve se mě zeptal, jestli jsem zaměstnán, či zda mám volno. Odpověděl jsem, že jsem byl ve zkušební lhůtě a jsem bez řidičského průkazu vlastně nezaměstnaný. Řekl, že to je dobře, ale určitě to nemyslel zle, protože záhy pokračoval: „Přijďte za mnou do ústavu zítra v poledne, to budu už mít vzorek z laboratoře analyzován a popovídáme si.“ Podal mi vizitku a já mu srdečně poděkoval. Vyšel jsem z domku a chtěl zavolat Květu, když v tom jsem zjistil, že mám vybitý mobil. No, to je tedy paráda, musím se dostat k nějakému autobusu. Vyšel jsem pěšky směrem, odkud jsme přijeli a za několik minut jsem uviděl své auto, jak se řítí proti mně. Oddechl jsem si a nastoupil.
„Jestlipak víš, že jsi mě dnes už podruhé zachránila?“ Zeptal jsem se a navrhl, abychom šli někam na večeři. Květa se na mě podívala s mírně smutným, provinilým úsměvem a řekla, že si toho moc cení, ale že má již večeři připravenou. Abych se nezlobil a takové návrhy avizoval předem.
„Máš pravdu, jeď domů, ale prosím tě pomaleji.“ Souhlasil jsem s ní a těšil se na společný večer. Když jsme dojeli domů, překvapila nás princezna otázkou. „Kdyš tady teď babiška není, tak s váma můšu špát nahoše?“ Květa se nejdřív podívala, co na to já a když jsem souhlasně pokýval hlavou, řekla jí, že jedině v tom případě, že bude hodná. Já jsem se přidal a řekl jsem: „Koupíme ti nahoru jednu krásnou postel, a když budeš zlobit, tak si tě vezme čert.“ Zmuchlal jsem ji do klubíčka a ona křičela: „Mamí, já nechči, aby mě Miki odnešl do pekla!“ Maminka jí samozřejmě přišla na pomoc a všichni tři jsme se váleli po pohovce a já si uvědomil, jak jsem s nimi neuvěřitelně šťastný.
Nápad – ★★★★☆
Námět spojující osobní tragédii, objevování svobody za volantem kamionu a vzácnou lékařskou anomálii je velmi originální a nosný. Příběh má silný lidský rozměr a epizodické vyprávění z cest Evropou dodává textu skvělou dynamiku a uvěřitelnost. Některé dějové zvraty, zejména v závěru, působí už trochu překombinovaně, ale celkový koncept hledání nového smyslu života je podán velmi sympaticky a originálně.
Atmosféra – ★★★★☆
Autorovi se podařilo na výbornou zachytit specifickou atmosféru kamioňáckého života, včetně svérázného kamarádství, samoty i absurdních situací na hranicích. Emoční křivka hlavního hrdiny je uvěřitelná; scény hlubokého smutku i nově nalezeného štěstí dokážou čtenáře strhnout a vyvolat upřímnou empatii. Rychlé střídání tragických a komických momentů sice občas mírně narušuje plynulost prožívání, ale celkově text dýchá nesmírnou laskavostí a lidskostí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je neuvěřitelně čtivý, má přirozený spád a autorův vypravěčský talent čtenáře snadno provede celým rozsáhlým příběhem. Stylistika by si však zasloužila pečlivější redakční úpravu, zejména co se týče plynulosti dialogů a občasného nadužívání vysvětlujících pasáží. V textu se objevují pravopisné a interpunkční chyby, které by vyřešila korektura, ale z hlediska obsahu a tempa jde o velmi slušně odvedenou práci.
Celkové hodnocení:
Román představuje velmi příjemné a čtivé překvapení, které v sobě mísí prvky road movie, rodinného dramatu a romantiky. Autor dokázal zúročit své zkušenosti z cest a přetavit je do poutavého příběhu o muži, který se po ztrátě všeho učí znovu žít a milovat. Přestože by dílu prospěl zásah dramaturga k uhlazení některých překotných dějových zvratů v poslední třetině, jedná se o velmi motivující a srdceryvné dílo. Pokračujte ve psaní, máte nesporný talent vyprávět příběhy, které chytnou za srdce!