Román

Alkohol v krvi
Četba díla zabere cca 438 min.

Čas ve štěstí neúprosně letí. Dnes mám svátek. V práci jsem za tu dobu navštívil asi deset nových zemí. Nejhezčí zážitek však byl, když se mnou na začátku září jela Květa do Řecka. Milijarda s Bohunkou hlídali princeznu a my si užívali moře, sluníčka i jízdy. Cesta přes Alpy, po italském pobřeží a trajektem z italského města Bari do řeckého přístavu Patra. Potom přes Atény na vykládku a zase zpátky do Itálie. Víkendovali jsme pod Vesuvem. Objednali jsme si taxi a celou sobotu prochodili po Neapoli. Během cesty byla Květa překrásná. I když jí bylo občas na zvracení, převážnou část cesty se usmívala.

Ještě stojí za zmínku jízda do Rumunska. Kdyby mi to někdo vyprávěl, asi bych mu nevěřil. Na vlastní oči jsem se však přesvědčil, že díry na silnici u nás nejsou. To, co jsem viděl tam, se dá srovnat se zkušební tratí pro tanky. Díra, to je v rumunské verzi půl metru hluboké, dva metry široké a třeba patnáct metrů dlouhé koryto (nepřeháním). Hned za ním následuje nové a běžně se stává, že jedete půl kilometru po druhé straně. Když náhodou potkáte jiný vůz, jeden z nich musí do díry. Hotový tankodrom. Někdy je lepší sjet mimo vozovku, než do díry. Na vykládce v Baia Mare jsem měl skládat kontejnery na odpadky. Chlapíci z firmy s řidičem jeřábu chvíli chodili okolo nákladu a pak se mě zeptali, jak to mají skládat. Ukázal jsem jim nahoře oka na uchycení lana, ale oni řekli, že oka sice vidí, ale lano nemají. V duchu jsem se chechtal, ale i když jsem se snažil, aby na mě nic nepoznali, zřejmě tušili, co si myslím. Po dvou hodinách konečně lano sehnali u jiné firmy.

Dnes mám svátek. Květy kamarádi z hereckého klubu přijdou navečer postrašit princeznu. Odpoledne jsem ji učil básničku, aby jí neodnesl čert.

 

Na dlaň si mi sedla malinkatá včelka

nebyla moc malá, nebyla moc velká

nesla náklad do úlu na výrobu medu

jestli chcete jinou báseň, lepší nedovedu

 

Kamarádi z klubu přišli přesně v dohodnutou dobu. Jejich masky byly dokonalé. Princezna se mi vnutila do náruče a držela mě křečovitě okolo krku. Když jí Mikuláš poprosil o básničku, spustila:Na dlaň mi si čmelka sedla malá velká. Nesla kůly do úlu, na výrobu medu, jinou nedovedu.“ A po velikém potlesku a smíchu ještě dodala:Báseň.“ Během princezniny produkce se podařilo andělovi nechtěně šlápnout čertovi na ocas. Ten zůstal utržen na zemi a na čertově zadnici zela díra jako po náletu. Nešťastný čert si sedl stydlivě na židli a odmítal z ní vstát. Přinesl jsem z komory kalhoty s ocasem ze své sbírky čertovin a nabídl je zoufalci.Tady v tom domě jsem jediným Smutným čertem já.“ Podal jsem mu se smíchem svůj kousek oděvu.

Herci měli dohodnutou ještě jednu návštěvu a poté se vrátili opět k nám. Seděli, pili a bavili jsme se do půlnoci. Za anděla byla převlečená Barborka. Velice příjemná dívka. Moc se mi líbil její úsměv. Malá, pihatá, sympatická, výřečná. Květa si toho asi všimla a po jejich odchodu mi v posteli udělala žárlivou scénu (jako). Její herecký výkon byl úžasný. Kdybych předem nevěděl, že je to hra, asi bych jí to uvěřil.

4.89/5 (3)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Oskaar
Člen
1 rok před

Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Uplynuly další skoro dva týdny. Deštivé dny střídaly světlé, sluncem prozářené chvíle, kdy s...
Díl 1. Antizlato  1. KGB Lehl jsem si na záda a začal snít o tom, jak bych naložil s miliony, kte...
Dušinka (absurdní)      Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Zašl...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Nadpis není potřeba Mnoho autorů chodí tak říkajíc kolem horké kaše, snaží se zaujmout sv...
Ten sychravý víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice. Už dlouh...
Byla první sobota po začátku školního roku. Ještě stále v ní zbývalo něco z letního klidu. R...
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Natálie ležela na nemocničním lůžku a smutně sledovala, jak se sluneční světlo opírá o bílou...
Danuše přijela přijela do Brna brzy ráno, odhodlaná uskutečnit svůj plán proti Natálii. Její tv...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jak dny plynuly, bolest ustoupila na přijatelnou úroveň a Natálie začínala pociťovat, že se její...
Příjezd do nemocnice byl rychlý. Přivezli ji na operační stůl, kde ji lékaři okamžitě uvedli d...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Bylo začátkem září. Poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Markýz Cavendish
Markýz Niel Cavendish se potýká s nejtěžším možným rozhodnutím, je nucen vybrat si manželku. S...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Uplynuly další skoro dva týdny. Deštivé dny střídaly světlé, sluncem prozářené chvíle, kdy s...
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
To smutné zářijové ráno bylo pořád docela teplé, už se ale dalo cítit, že začíná podzim. I ...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Ve své ordinaci se Marwan posadil na židli a položil hlavu do dlaní. Myšlenky mu vířily hlavou –...
0