Alkohol v krvi

Ze života

Četba díla zabere cca 438 min.

Večer nás Milijarda šokoval příjezdem domů. Nejen, že přijel na dámském kole, které si koupil v bazaru, aby mohl jezdit do práce, ale přijel v novém obleku, bílé košili a s kravatou. Znám ho teprve týden, ale za tu dobu udělal neuvěřitelný skok. Můj první dojem byl alkoholik s minimálním množstvím inteligence. Dnes tu vidím anglického úředníka, kterému chybí pouze dýmka. A pohled na množství inteligence se zněkolikanásobil.

V pátek večer mě Milijarda doslova donutil, abychom šli do hospody zapít svobodu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to není dobrý nápad, protože mám s alkoholem špatné zkušenosti a nikdy radši nepiji, ale řekl, že to je podmínka k tomu, abych měl spokojené manželství, a že když nebudu pít já, on to vezme za mě. Ani jeden z nás nezná místní hospody. Já eviduji pouze restaurace, kde se vaří, neboť jsem je poslední dobou hojně využíval a Milijarda je pochopitelně z jiné planety. Zavedl jsem ho do jedné takové, kde jsme si dali jedno malé pivo a Milijarda řekl, že je to tu jako v kanceláři a šli jsme hledat dál. Udělali jsme si okružní jízdu (pochopitelně pěšky) nočním městem a po každém malém pivu to bylo stejné. Milijarda vstal a že prý je to tu jako „U Sušánků“, „na nádraží“, „v konírně“, anebo jednou dokonce „v bordelu.“ Po návštěvě osmi stravovacích zařízení jsem již měl bolavé nohy a propláchnutý močák. Konečně jsme našli jednu vinárnu, o které Milijarda řekl, že to tu ujde. Sedli jsme si k baru a já objednal aperitiv. Po vypití této pochutiny mi Milijarda řekl, že to, co jsem objednal, bylo babský pití a tentokrát objednal on. Nevím, jestli jste již někdy pili droždí s kyselinou sírovou, ale přesně tak ten jím objednaný nápoj chutnal. Když odbila půlnoc, přemlouval jsem totálně opilého budoucího švagra, abychom šli domů. Byl ale v ráži a nechtěl opustit taneční parket, na němž předváděl hostům tanec humakuma z Kanárských ostrovů. Nezbylo mi, než zaplatit útratu a milého Milijardu si přehodit přes rameno. Cestou domů nás stavěla policejní hlídka. Zeptali se, kam jdu s tím mrtvým mužem a já jim vysvětloval, že se dnes žením a toto je můj svědek. Až teď mi došlo, že jsem zapomněl na svědka. Ráno musím zavolat Pavlovi. Hlídka nás propustila a já znovu vyhodil Milijardu na svá bedra. Ten mi však vlivem špatného zacházení po pár desítkách metrů pozvracel záda. Domů jsem ho pak radši dotlačil. Z této činnosti si však pamatuji jen tolik, že jsem se nemohl trefit do dveří.