Román

Alkohol v krvi
Četba díla zabere cca 438 min.

Ráno v šest mi zazvonil budík a já se obrátil ke Květě. Neotevřela své ospalé oči a jen náznakem zašeptala: Jdi se umýt a já ti zatím připravím snídani.“ Vstal jsem a než jsem místnost opustil, ještě jsem se vrátil, políbil jí na čelo a zašeptal: Vstávejte, slečno, nebo se neudržím a budu ještě pokračovat.“ Opět neotevřela oči a jen řekla: Jestli máš ještě chvilku, prosím tě, pokračuj.“

Do koupelny jsem odcházel po půlhodině. Než jsem se umyl, oblékl a připravil si tašku s věcmi, byla na stole smažená vejce a Květa už něco zkoumala v notebooku.

   Obleč se, pojedeš se mnou.“ Řekl jsem a začal jíst. Nemůžu s tebou jet, i když je tu babi.“ Prohlásila nechápavě a já mezi teplými sousty vysvětloval: Pojedeš se mnou jen na firmu, abys viděla, kde je a abys pro mě mohla přijet, až zavolám. Auto budeš potřebovat, tak nevím, proč by mělo stát zamknuté na parkovišti.“ Podívala se na mě s tím svým úsměvem, který po ní zdědila princezna s pokrčeným nosíkem a já na ni mrkl. Pomalu obešla stůl, chytla mě za hlavu a s malinkou slzou u oka mi pošeptala: Ty se mi zdáš. Miluju tě.“ Dělal jsem, jako že neslyším a pokračoval. V horním šuplíku jsou peníze, kdybys potřebovala, vezmi si. Jenom mám prosbu, abys do sešitu, který tam leží, zapsala datum a na co to bylo. Žádný detaily, jen zhruba, a teď už pojď, abych nepřišel pozdě.“

Cestou do práce jsme se zastavili v obchodě a já si koupil svůj první notebook. Bez pomoci Květy bych to asi těžko zvládl, neboť jsem na počítače trochu dřevo. Květa mi doporučila, abych mu dal jméno. Slovo notebook nebo laptop jsou ošklivé a počítač nám pomáhá. Zaslouží, abychom mu dali jméno. Prý tomu svému říká Adam. Je to totiž její první laptop. Když už s ním budu muset strávit tolik času, stane se vlastně mým miláčkem. Chvíli jsem přemýšlel a pak jsem jí řekl, že mu budu říkat Milouš. Později jsem ocenil tento název. Než jsem se ho naučil ovládat, choval se jako klacek a připomínal mi svým vzdorným chováním Milouše ze Saturnina. Byl vzpurný a než jsem ho zkrotil, nabídl mi tisíc možností, které by se daly přirovnat ke striktnímu chování tety Kateřiny.

Před firmou jsem vystoupil z auta a Květa si přelezla na místo řidiče. Naposledy jsem ji políbil a s taškou na rameni stoupal po schodech ke kanceláři. Slyšel jsem, jak nastartovala, otočil jsem se, abych jí zamával. Bylo to však zbytečné. S bravurností závodníka otočila vůz na parkovišti, jako by v něm seděla celý život a zmizela rychlostí větší, než byla v této ulici povolená. Díval jsem se za ní a modlil se, abych tohoto činu nelitoval.

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Oskaar
Člen
1 rok před

Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.

Velikost textu
4.89/5 (3)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu
4.89/5 (3)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Jak se ti to líbilo?

4.89/5 (3)
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Jakub Doležal seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole. Prsty...
Vstupní hala AstraDyne působí monumentálně. Skleněné stěny sahají až ke stropu, světlo se lám...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechal...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Ve své ordinaci se Marwan posadil na židli a položil hlavu do dlaní. Myšlenky mu vířily hlavou –...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
To smutné zářijové ráno bylo pořád docela teplé, už se ale dalo cítit, že začíná podzim. I ...
Anna a Natálie se mezitím usadily na pohovce a začaly mluvit o rodinných zážitcích. Smály se a vy...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Adam lapá po dechu. Plíce pracují naplno, ale nemůže pořádně dýchat. Vzduch je těžký, zatuchl...
Ono odpoledne na přelomu února a března se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizk...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní slunce prosvítalo do obývacího pokoje, ...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...
Matouš seděl seděl u svého pracovního stolu v rohu malého pokoje, obklopen knihami a poznámkami. N...
Seděl ve své kanceláři v AstraDyne, oči upřené na monitor. Už dávno nevnímal zobrazovaná data....
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechal...
Jakub a Nikola znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila do or...
Vstupní hala AstraDyne působí monumentálně. Skleněné stěny sahají až ke stropu, světlo se lám...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
Anna a Natálie se mezitím usadily na pohovce a začaly mluvit o rodinných zážitcích. Smály se a vy...
Ono odpoledne na přelomu února a března se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizk...
Danuše přijela přijela do Brna brzy ráno, odhodlaná uskutečnit svůj plán proti Natálii. Její tv...
Danuše nejprve sdílela obecný příspěvek o rizicích, která představují „zahraniční lékaři ...
Temnota ustupuje. Ne světlu, ale obrazu. Ne simulaci, ale vzpomínce. .. Nejprve slyší vodu, její jem...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku