Nemal som čo skrývať. Počas stredoškolského štúdia mi alkohol nechýbal, ba priamo nechutil. Prvé pivo som si dal po úspešnej maturite, v reštaurácii oproti školy, kde sme mali zakázané odbiehať aj na malinovku. Mal som problém ho dopiť.
Škoda, že mi to neostalo po celý život.
Stretávanie sa mladého šestnásťročného chlapca, ktorý mal plnú hlavu romantickej lásky, s muzikantmi o generáciu staršími, bola tvrdá škola života. Ich vtipy a sexuálne zážitky, často dozaista vymyslené, boli pravým opakom toho, čo robí vzťah muža a ženy pekným, prečo vlastne existuje. Že to nie je len pohlavný akt na úrovni obecného býčka, dokonca ešte horší, lebo býček si nevyžaduje perverzné praktiky, ale láska. Slovo, za ktoré sa dospelí muži hanbia, ale v skutočnosti po láske každý túži.
Pornografický náhľad na ženy mojich muzikantských kolegov, hodný Henryho Millera, nijako neovplyvnil vzťah k Jarmile. Samozrejme som už mal dostatočné vedomosti o anatómii ženy aj sexuálnom živote. Ale zatiaľ to bolo podružné. Možno neskôr, keby sa náš vzťah dostal do štádia naplnenia a bol som ňou aj okolím uznávaný ako jej chlapec. Teraz šlo o to, aby si mňa všimla, venovala mi pohľad, úsmev, nebodaj som zacítil jej letmý dotyk… Že by mňa chytila za ruku alebo dokonca pod pazuchu, to bola už veľmi odvážna predstava a túžba.
Najčastejšie nosila k nohaviciam ľahký svetrík ku krku. jemne vzdutý na prsiach, čo prezrádzalo ešte ladnú aerodynamickú postavu. Mala zvyk ťahať si rukávy až na hánky, takže jej bolo vidno len štíhle pekne formované prsty. To ma vzrušovalo oveľa viac ako naturalistické popisy ženského lona podávané mojimi kolegami.
Žiaľ moje adorovanie spolužiačky bolo jednostranné. Vnímala mňa ako všetkých ostatných spolužiakov, dokonca som mal dojem, že menej.
V zadných laviciach sa vyprofilovala trojica basketbalistov, vysokých, sebaistých chlapcov. Boli vtipní, kamarátski, dobre sa učili, profesori ich mali radi. Občas si zašpásovali na účet Jarmily. Smiala sa, trefne až koketne odpovedala. Trpel som.
Raz ma prekvapivo oslovila:
„Jak jsi došel k tomu výsledku? Postupovala jsem podle poznámek v sešitě, ale vyšlo mi něco úplně jiného!“
Bola vynikajúca žiačka, ale predsa len skôr na humanitné predmety ako na prírodné vedy. Ja zas naopak a matematika s fyzikou boli moje najobľúbenejšie predmety.
Matikářka napsala postup zbytečně komplikovaně, též jsem to nejdřív nechápal. Ale jsou to vlastně jen tři kroky….“ prestal som ďalej vysvetľovať, lebo sa odo mňa odvrátila a počúvala Ota, jedného z basketbalistov.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.