Sadli sme si späť na sedačku. Obrátila sa ku mne tvárou, v ktorej bola výzva konečne jej všetko vyklopiť.
Bolo to ťažšie, ako som si predstavoval. Mal som všetko spájané s ňou v hlave. Ale bolo toho veľa. Ako to usporiadať, ako to podať, aby to nepôsobilo neprirodzene, ako patetický monológ z červenej knižnice. Začal som chronologicky, od momentu, kedy vošla do triedy, až po stretnutie na ich chate počas svätého týždňa. Aj potom, čo sme sa rozpŕchli do sveta, že som ju mal stále niekde v hlave. Boli roky, kedy to nebolo tak intenzívne, zakryli to iné vzťahy a množstvo životných zmien a výzev. Až prišiel prelom, sen u plesa, po ktorom som už nemohol ďalej existovať bez toho, že by som ju nenašiel. Teraz tu sedíme spolu.
Obrátila tvár do miestnosti a začala vysvetľovať svoju rolu v tomto príbehu.
„Ve škole jsi byl zvláštní, jiný jako ostatní. Spolužáci tě brali, nebyl jsi mimo naší komunity, ale všichni včetně mě měli před tebou ostych. Pamatuju si, že jsi měl jen jednoho skutečného kamaráda, Luďka. Všímala jsem si tvé pozornosti, pohledů. Ale nevěděla jsem dát dohromady tvoji nesmělost s nočním životem muzikanta. Kromě toho jsem na střední ještě nepociťovala potřebu, na rozdíl od většiny spolužaček, s někým chodit. Stačily mi kamarádky, anebo chlapci jako Oto, Jirka, Mirek, s kterými byla sranda ale nehrozilo, že nás budou dávat dohromady.
Když ses tu v listopadu objevil, opravdu jsem to brala jako tvoji zvědavost, důkaz schopnosti dokázat nemožné, že jsi mě našel i přes zpřetrhané kontakty našich spolužáků. A musím se přiznat, že mi to bylo trošku líto, protože jsi mi začal být sympatický.“
Začervenala sa, žena stredného veku. Neuveriteľné, krásne a pokračovala:
„Myslíš, že jsem tak dlouho sama, protože nebyl o mě zájem?“ Konečne sa zasmiala. „Kolegové, partneři a zákazníci firmy, různí známí. Většinou jim pravděpodobně šlo jen o dobrodružství, ale určitě byli tací, kteří měli zájem i o trvalejší vztah. Možná jsem čekala na tebe,“ zasa smiech. „Ale je tu jiný důvod, ten ti prozradím až ve vyšším levelu našeho vztahu. Pokud bude.“ Tentoraz sa nezasmiala, ale spýtavo na mňa pozrela.
Podľa scenára filmu by sme si po tejto spovedi mali padnúť do náručia a naplniť našu tak ťažko skúšanú lásku. Nestalo sa tak. Vôbec som po tom netúžil. Niečo by to pokazilo, akcia by naplnila parametre sexuálneho dobrodružstva, čiarky v mojom zozname, o čo mi vôbec neišlo. Len som ju krátko pritiahol k sebe, ale hneď sa postavil a pripomenul pokročilý čas.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.