Ako dlho budem pred ňou mlčať o svojej študentskej láske a sne pri Jamskom plese? Ona, praktická a inteligentná žena, pochopila by to? A čo by vlastne mala chápať? Že dávam prednosť pred ňou nejakej imaginárnej žene, ktorá sa možno vôbec nepodobá mojim spomienkam, ktorá možno neexistuje, alebo neexistuje pre mňa.
Pred Bratislavou som zavolal Andrei:
„Už som skoro v Bratislave. Idem domov, vybaliť sa, ale ešte by sme stihli dobrú večeru.“
„Nechce sa mi von, príď ku mne,“ odpovedala.
Bolo to lákavé. A celkom nevhodné bolo spomínať na nejakú inú ženu. Ani som nevedel, ako by som to vložil do nášho príjemného večera a krásne strávenej nedele na Železnej studničke.
Precitnutie
17
Slovenskou strelou som uháňal ku Prahe. Bolo hmlisté novembrové ráno, ale za Brnom už presvitalo slnko a sľubovalo pekný jesenný deň. Vybral som sa vlakom. Auto by situáciu, ktorej priebeh som nemal odvahu predvídať, len komplikovalo. Prahu som celkom dobre poznal, ale nie ako motorista. Problémy s parkovaním určite ešte väčšie, ako v Bratislave. A nedať si v pražských „hospůdkách“ pivo! Možná to dopadne priaznivo a pôjdeme s Jarmilou na dobrú večeru. Mal by som si od Petra zistiť spoľahlivú taxislužbu.
Niekoľko týždňov po našom vydarenom tatranskom stretnutí mňa zavolal:
„Ještě máš zájem o její adresu?“
Nerobil som zo seba hlúpeho o akú adresu a s napätím som čakal, čo sa mu podarilo zistiť.
Bola to pražská adresa, na Smíchove.
„A další příznivé informace. Rozvedená, bezdětná, pracuje v obchodní firmě s francouzskou účastí. Nechala si jméno za svobodna. Telefonní anebo mailový kontakt nemám, ale to už dokážeš zjistit i sám.“
„Nebyla na její kartě i aktuální fotka?“
Peter sa začal smiať.
„Míry a váhu by jsi nechtěl? Jo, byla tam poznámka, nemůže zapomenout na nějakého spolužáka ze střední.“ dodal ironicky.
„A když ti bude jasné, zda a kdy se do Prahy vydáš, tak nezapomeň, že tu máš kamaráda.
Jana by ráda poznala toho, s kým jsem byl v Tatrách. Není žárlivá, ale přece jen ji mohli kamarádky nějakého červíka pochybnosti nasadit. Ale to musíš aspoň den dopředu, je úžasná kuchařka a nedala by si ujít příležitost pochválit se nějakou dobrotou.“
Potom nasledovalo to ťažšie. Zistiť kontakt nie, keďže som poznal firmu, v ktorej pracovala. Ale zavolať priamo ju.
„Petrovická, prosím.“ Jej zamatový hlas sa nezmenil. A keďže som stratil reč a v hlave sa mi vygumovali úvodné slová, ktoré som mal pripravené, pokračovala celkom slušnou slovenčinou, všimla si predvoľby môjho mobilu.
„Koho voláte? Ospravedlňujem sa, ale asi som prepočula vaše meno.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.