Petr sa na mňa pozrel a zasmial sa. „Myslím, že Jana zůstane při víně a my si dáme koňak.“
Prekvapil mňa. Nevytiahol z baru fľašu francúzskeho koňaku, ktorým sa najradšej hostitelia chvália, ale slovenské KBŠ, Karpatské brendy špeciál. Mne chutí viac ako renomované francúzske značky.
Keď sme mali naliate, pani domu mňa požiadala o potykanie.
„Jana. Asi bychom se stejně stále mýlili, vykali i tykali, bude to tak snazší. Hlavně když budeme s vínem a koňakem pokračovat v nasazeném tempu.“
Rozhovor sa rýchlo dostával z formálnej zoznamovacej do priateľskej roviny. Nebolo to len alkoholom, ale najmä tým, že sme všetci boli podľa mojich kritérií „normálni“. Oni ako pár určite, ja so svojim súčasným spôsobom života som sa im mohol zdať normálny menej.
Nepracovali v rovnakých alebo aspoň príbuzných oboroch. Petr bol projektant vo firme, ktorá sa zaoberala informačnými technológiami, Jana učiteľka češtiny a dejepisu na gymnáziu. Ale to býva viac na osoh ako na prekážku, Bolo vidno, že sú zohratá dvojica, že si rozumejú a majú sa radi. Keď sme prebrali deti, hory a Jana pridala niekoľko vtipných historiek zo školského prostredia, odrazu sa obrátila na mňa.
„My s Petrem nemáme před sebou žádné tajnosti a doufám, že ti nevadí, že mi všechno řekl. Také o Tvé snaze najít svou prvou lásku ze střední školy. I o tom mámení na nějakém plese, které to celé nastartovalo.“
„Samozřejmě že nevadí. Ani jsem ho o mlčenlivost neprosil. A jsem rád, protože bych to v dnešní příjemný večer tady stejně ze sebe vysypal.“ a myslel som to úprimne.
„Už jsme se setkali a večeřeli spolu.“
„U ní doma?“ opýtala sa Jana.
„Ne, v restauraci, potom jsem ji domů doprovodil a šel na hotel. Bylo to víc, než jsem čekal a zítra má na mně celý den.“
„Gratuluji“ zapojil sa do rozhovoru Petr. „Jako bys navazoval na studentská léta.“
„Jano, takovou romantiku poznávání bychom měli i my znovu zažít“.
„Spolu nebo každý s někým novým?“ so smiechom sa opýtala Jana. Pozrela na hodiny a ospravedlnila sa, že musí chlapcov nahnať do postelí.
Petr využil jej neprítomnosť na intímnejšie otázky.
„Je stále pěkná? Nemáš její fotku?“
„Nemám. Nenosím se sebou fotoaparát a i kdybych ho měl, asi by nebylo vhodné a slušné si ji fotit. Mohla by mít podezření, k čemu chci fotky použít.“
„Já mám už foťák v mobile. Ale je nekvalitní, spíš jen na zachycení něčeho, co si chci připomenout, určitě ne na charakterizující portrét.“ pochlubil se Petr. Ale tak jako vše v oblasti počítačů i mobilů předpokládám, že kvalita focení mobilem se bude rychle vyvíjet. A přibudou i další služby, mobil ti nahradí spoustu jiných zařízení.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.