„S přítelem tu nezajdete? Promiň, ale doufám, že o mně ví a že nezažiju nějaký výstup nebo dokonce inzultaci.“ Nasilu sa smejem, ale napäto očakávam túto rozhodujúcu informáciu. Dôležitejšie je len to, či som jej aspoň trošku sympatický, či tu nesedí len zo slušnosti a neuvažuje, ako to ukončiť.
„Nemám přítele, aspoň ne takového, co asi pod tím označením myslíš.“ Prosto odpovedala, pozerala na mňa a pokračovala:
„Nečekala jsem, že se budeme zpovídat z našeho soukromí ještě dřív, než si vůbec něco o sobě povíme. Neviděli jsme se přes dvacet let a přiznám se, že ani jako spolužačka jsem toho o tobě moc nevěděla.“
„Promiň.“ Som na seba nazlostený, že som neudržal rozhovor v neutrálnej rovine, nevhodne sa pýtal, možno aj všetko pokazil.
„Kdo začne? Asi já, když jsem to celé spískal a ještě byl navíc netaktní. Ale asi až po jídle, už nám to nese.“
19
Kačica bola skvelá. Toto známe jedlo sa asi ani nedá pokaziť. Jarmila jedla pomaly, ale bez afektovaného prehrabovania sa v tanieri, aké som poznal u veľa žien. Tvária sa, že normálne nejedia, teraz len zo slušnosti zopár lístkov šalátu. Pritom ich tvary prezrádzajú, že len čo dôjdu domov, vybielia chladničku.
Objednal som si vytúžené pivo, Jarmila pokračovala s martini a minerálkou.
„Takže v zkratce, abych tě nenudil nepodstatnými věcmi, jak se mi vyvíjel život od maturity po teď.“
V rýchlom slede som jej popísal chronologicky hlavné udalosti, ktoré ma v živote postretli. Vysoká škola, manželstvo a dcéra, rozvod, kariéra v zamestnaní, moje záľuby muzika a hory…
„Vrátím ti osobní otázku, jakou jsi položil mně. To chceš říct, že od rozvodu žiješ sám? Nijakou jsi nevzpomenul.“
Bol som odhodlaný hovoriť len pravdu a nezamotávať sa do klamstiev, ale tu sa to nedalo. Nemôžem priznať dlhoročný vzťah s Andreou. Aj keď bol zvláštny a nedalo sa povedať, že s ňou žijem.
„Za ta léta se občas nějaká našla. Člověk potřebuje někoho bližšího než jen kolegy v práci. Ale žiju sám, nemám spolubydlící, nemám žádné závazky, samozřejmě kromě dcery.“
Vykorčuľoval som z toho vlastne bez klamstva. Bola to pravda, ale čakal som doplňujúce otázky, na ktoré by už bolo ťažšie odpovedať. Neprišli.
„Teď já? Studovala jsem v Brně jazyky, během studia jsem se vdala, po skončení školy odstěhovala za manželem do Prahy a doplnila si vzdělání o mezinárodní právo, z kterého mám doktorát. Víckrát jsem měnila zaměstnání, v poslední firmě jsem už déle a spokojená. Rozvedli jsem se. Měla jsem zdravotní problémy a komplikovanou operaci, nemohu mít děti, manžel to neunesl. Občas se stýkáme, i s jeho ženou. Má děti, milá děvčátka, jsou už skoro puberťačky.







Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.