Jsem ráda, že sis konečně někoho našla. A vybrala jsi dobře, aspoň co za tu chvíli mohu posoudit.“
„Věro, pochopila jsi to zle. Hynek je spolužák ze střední. Je služebně v Praze a našel mně. Sice nevím jak,“ pozrela na mňa skúmavo, „protože jsme byli zvláštní třída. Po maturitě jsme se rozletěli do světa, žádné střetnutí po x létech, jen nejlepší kamarádi si udrželi kontakty. Slíbila jsem, že mu věnuji jeden den a zavzpomínáme, když jsme se po tolika létech potkali. Prahu pozná, tak mě napadlo ukázat mu Kokořín.“
Klamala, vôbec sme nespomínali. Jej vysvetlenie našej spoločnej návštevy ma bolelo. Asi tak to vidí a cíti.
Věra na mňa s porozumením pozrela. Z mojich pohľadov a správania muselo byť každému jasné, co k Jarmile cítim, okrem nej samotnej.
Mal som čo robiť, aby som zapadol do družnej zábavy a príjemnej atmosféry. Josef sa snažil zrýchliť frekvenciu nalievania pohárikov. Vlastne len nám dvom. Jarmila šoférovala a Věra po prvom pohárik odložila. S chuťou bych sa opil, ale to by nič neriešilo.
O piatej sa Jarka pozrela na hodiny a zavelila k odchodu. Nedala na presvedčovanie, že je ešte čas a rozlúčili sme sa. Zatiaľ čo odišla do šera otočiť auto a Josef nalieval rozlúčkový, Věra sa do mňa zavesila a potichu mi povedala:
„Já ji to vysvětlím. Nerozumím, proč to nechápe.“
„Prosím tě, jen to ne. Musím si to vybojovat sám. Možná pochopí.“
Pobozkal som domácu paní na tvár, štrngol si s Josefom a nastúpil do auta.
23
Jarmila mala dobrú náladu, stále sa vracala k rozhovorom s Věrou a bolo zrejmé, že sú aj cez vekový rozdiel dobré kamarátky.
„V létě je u nich vynikající dovolenka. Máchovo jezero není daleko, koupání, dokonce tam jezdí loď. Romantické vycházky přes skalní rokle, vyhlídky, hrady, lidová architektura… Je to kultovní rekreační místo nejen pro Pražáky.“
Chýbalo mi doplnenie informácie o možnosť, že by sme sa tam v lete mohli pozrieť spolu. Bol som viacmenej celú cestu do Prahy ticho, ale vôbec to neregistrovala. Mala monológ, v ktorom sa stále vracala do Kokořína. Bolo by to milé, keby som v tom nejako figuroval aj ja.
Na okraji Prahy sa opýtala: „Zastavím Ti u hotelu? Ale vlastně nevím, který to je.“
„Nezdržuj se. I tak budeš mít problém najít místo na zaparkování. Doprovodím tě. Nemám to daleko.“
Podarilo sa jej zaparkovať priamo pred domom. Vystúpili sme s auta, zastali oproti sebe a odrazu sme nevedeli, čo povedať, ako sa rozlúčiť.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.