Zvážnel. „Dúfam, že to nie sú zdravotné problémy? Ale to by si sa netváril tak šťastne. Alebo ťa lanári konkurencia a chceš z toho vytĺcť lepší plat? Keby to bola ženská, to by si nepotreboval moju pomoc.“ zasmial sa.
„Je v tom anjel.“ povedal som mu. Nechal som ho uvažovať, čo tým myslím a začal som hovoriť o inom.
Veronika sa mi vyhýbala, ešte stále urazená. Ako slon. Aspoň sa hovorí, že slon si pamätá krivdu alebo zlomyseľnosť roky. Vyzerala skvele, ako z módneho žurnálu. Mal ju kto obletovať. Točilo sa okolo nej niekoľko kolegov, posmelených alkoholom.
Týždeň sa mi vliekol, možno aj preto, že nebolo v práci moc čo riešiť. Plán na tento rok bol už dávno nastavený. Aj naši zákazníci sa len rozbiehali a nemali žiadne požiadavky.
Ani naša kapela nemala skúšku. Rišo bol na lyžovačke v Alpách a okrem toho už mali za mňa Fera, záskok, ktorý mňa alternoval.
Tono mňa pozval na pivo. Zas zo mňa vyťahoval, čo chystám.
„Sám ešte neviem, ako budem veci riešiť. Len ťa prosím, nevymýšlaj teraz aktivity, ktorý by sa dotkli víkendov.“
„Aké veci?“ nedalo mu to.
Opäť som začal hovoriť o niečom inom, ale bolo na ňom vidieť, že mu moje nedopovedané náznaky vŕtajú v hlave.
S Jarkou sme si volali každý večer. Museli sme sa napoly vážne dohodnúť na časovom limite hovorov, lebo by sme už nič iné neurobili. Okrem toho v tom čase mobilní operátori účtovali podľa pretelefonovaných minút a takto dlhé hovory išli do peňazí. Ešte horšie bolo, že mobil bol služobný a odrazu mi násobne stúpli minúty v období, kedy nebolo čo pracovne riešiť. Podobne na tom bola asi aj Jarka.
Konečne piatok. Pobalil som sa na cestu už vo štvrtok a s batožinu zobral do práce. Tentoraz som sa rozhodol použiť vlak. Mal som miestenku na medzinárodný spoj s konečnou v Berlíne. Je to pomalšie ako autom, ale kľudnejšie. A pomalšie len v prípade, že sa na D1 nič neudeje. Budem to striedať, aby sa mi každotýždenné cestovanie nezunovalo.
35
Cestovanie za Jarmilou sa mi nemohlo zunovať. Dokonca čím bolo ciest viac, nech už vlakom alebo autom, zdali sa stále kratšie a kratšie. Občas nám spoločný víkend vypadol. Nemohol som sa vyhnúť služobnej ceste do Varšavy s návratom až v sobotu, inokedy Jarmila strávila celý víkend v Paríži.
Stále viac som uprednostňoval vlak. Prvá trieda bola pohodlná a menej obsadená. Študoval som pracovné materiály, čítal knihy, na čo som predtým už nenachádzal čas, počúval muziku na malom baterkovom CD prehrávači, alebo len príjemne podriemkaval. V tom čase som už mal pridelený notebook, ale bolo to ešte ťažké hebedo a nechcelo sa mi ho spolu s objemnou cestovnou taškou a menšou taškou cez rameno ťahať.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.