Týždeň pred Vianocami som na Jarmile videl, že sa necíti celkom dobre. Občas si dala nejakú tabletku. Prečítal som názov, ale nemal odvahu vyhľadať k lieku bližšie informácie, na čo sa používa.
Na vianočne vyzdobenom letisku som čakal Luciu. Let nemeškal. Dlho som ju tisol v náručí, nevideli sme sa od leta. Zas bola o niečo dospelejšia. V tomto veku sa dievča mení rýchlo.
V aute nevedela, čo mi skôr povedať. Zastavil som ju: „Všetko nám povieš obidvom. Len ťa chcem na niečo upozorniť. Asi aj tak by na to došla reč, ale prekvapená by si mohla reagovať všelijako a ja nechcem, aby sa naše stretnutie zmenilo na tragédiu. Jarmila je chorá, vážne, aj keď na to nevyzerá.“
Vyrozprával som jej všetko. Lucka zostala zarazená, stratila sa rozžiarená tvár, neodpovedala.
„Nemusíš sa priznať, že som ti všetko povedal. Uvidíš, koľko toho povie ona sama. A hlavne. Zatiaľ sa drží a treba dúfať. Medicína napreduje, už sa vyliečil nejeden onkologický pacient.“ Nepovedal som podstatné. Vyliečil, keď bol liečený. Jarmilu už ani moc liečiť nechcú. Keď mi to prebehlo hlavou, mal som čo robiť, aby som sa pri vystupovaní z auta nerozreval. Asi som si bolestivo pricvikol prst.
Jarmila nás čakala rozosmiata, pekná. V domácom oblečení vyzerala lepšie, ako iné ženy v plesovej róbe. Nikdy som ju doma nevidel v teplákoch, rozgajdaných džínsoch, starých nemoderných šatách. Neviem, kde si také domáce oblečenie kupovala. Ešte som nevidel módnu prehliadku na domáce úbory. Všetky Jarkine by tam vyhrali.
Aj keď sa s Luckou videli len druhý raz, vítali sa ako dobré známe alebo blízka rodina. Bolo to úprimne. Možno si Lucia zobrala za svoje moje hodnotenie Jarmily ako dobrej víly, ktoré počula v každom telefonáte, čítala v maili.
Večer nám nestačil na to, aby sme si všetko vyrozprávali. Ja ako si zvykám v Prahe, ale hlavné sólo mala Lucia o živote vo Francúzsku. Naznačila, že v okruhu jej známych je nejaký zaujímavý chlapec. Nevypytoval som sa na podrobnosti, ešte to zrejme nebolo nič vážne. Jarmila sa zmienila o svojich cestách do Francúzska, bola aj v Lyone, ale program bol tak hektický, že sa Lucke nemala kedy ozvať. O svojej chorobe nepovedala nič.
Druhý deň sme zdobili s Luckou stromček, Jarka sa pridala. Niečo také nerobila už od detských rokov, ale zjavne ju to bavilo. Pred finále, kedy sme hotový stromček posunuli na stolčeku z priestoru zdobenia na konečné miesto, Jarmila odišla do spálne. Našiel som ju sedieť na kraji postele, oči zatvorené, rukami opretú dozadu. Otvorila oči, pokúsila sa o úsmev, bola ticho.







Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.