„Myslím, že to není dobrý nápad. Ne proto, že bych žárlila nebo měla nějaké obavy. Ale ozvat se ji po několika měsících, to si může vysvětlit jen tak, že ti ji je líto, anebo že ti to se mnou nevyšlo a hledáš cestu zpět. Litovat opuštěnou milenku je obrovská urážka, kterou ti nikdy neodpustí. A dávat ji naději, to asi nechceš.“
Problém sa vyriešil jednoduchšie. Vedel som, že moja asistentka Zuzka si s Andreou občas telefonovali a mohla by vedieť, čo s ňou je. Opýtal som sa jej.
„Andrea to zobrala športovo a už má novú známosť. Aby jej zas nezdupkal, tak mu nenechala takú voľnosť ako tebe a už sa k nej nasťahoval. Vyzerá šťastná.“ informovala mňa so smiechom.
Už môžem do Prahy s čistým svedomím.
40
Konferencia na Štrbskom Plese bola vydarená, možno najlepšia z dosiaľ organizovaných. Fundované prednášky o súčasnej situácii a budúcnosti v oblasti našich aktivít. Na večernom bankete tentoraz hrala kvalitná barová kapela, vládla všeobecne dobrá nálada. Ja som sa venoval najmä partnerom a zákazníkom, ktorí by mohli využívať pražské zastúpenie. Tešil som sa na sobotu, kedy mala prísť Jarmila. Počasie bolo priaznivejšie ako minulý rok, naša prvá prechádzka povedie k Jámskemu plesu, kde to všetko začalo. Pokiaľ nerátam trápenie na strednej.
Vlak z Prahy mal podľa cestovného poriadku príchod do stanice Štrba zavčasu ráno. Zistil som si radenie vlaku, kde môžem čakať spací vozeň. Vlak meškal len 10 minút. Mobilom som ju zavolal štvrť hodiny pred príchodom, aby mala ešte čas pobaliť sa, keby ju nezobudil sprievodca.
Objavila sa vo dverách vozňa. Už oblečená turisticky, ostatné veci mala zbalené v batohu na chrbte, cez rameno športovú kabelku. Z rozospatým výrazom mi padla do náručia.
„Jak se ti spalo? Byla to tvoje premiéra lůžkovým vozem.“
„Určitě to bylo příjemnější jako noc v sedě. Jen kdyby byly vozy novější. Tento snad pamatoval monarchii a bylo to i cítit.“
Serpentínami sme stúpali zo Štrby na Štrbské pleso. Bolo to ešte pred katastrofálnou víchricou, ktorá polámala obrovský pás lesa pozdĺž celých Vysokých Tatier. Takže výhľady na štíty sa otvorili až po príchode na Pleso. Zastavil som auto a ukazoval jej vrcholky a hrebene, na ktorých som bol.
„Tam všude mě nepoženeš, viď? Já chci hlavně k Jámskému plesu.“
Vstúpili sme do hotelovej haly. Vedel som, že Tono ešte neodišiel a ani Veronika, ktorá ho požiadala o odvoz. Náhoda, že sa s nimi stretneme, bola malá, ale stalo sa. Už sme ani my ani Veronika nemohli uhnúť, tak sme sa pristavili. Uvedomil som si, že som sa Jarmile o Veronike nezmienil. Bola to bezvýznamná epizóda, ale keby sa prevalila, mohlo by to naštrbiť jej dôveru.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.