Jarmila okrem dokonalej francúzštiny hovorila na slušnej úrovni aj anglicky a nemecky.
Manažérske schopnosti k tomu, bola by ideálna asistentka. Len by som jej nevedel vybaviť plat a pracovné podmienky, ktoré má. A asi je lepšie, keď sa pracovne realizujeme tam, kde nás to baví, kde sme niečo dokázali a tešíme sa na spoločný večer, víkend, dovolenku.
Známi mi doporučili tri ženy. Tvrdili mi, že im určite nebude vadiť, keď si ich nevyberiem. Agentúra mi poslala tri ženy a jedného muža.
Podľa životopisov a sprievodných listov som vylúčil štyroch. Zostali tri ženy, tie som pozval do kaviarne neďaleko budúceho pracoviska. Kancelárie som ešte nemal k dispozícii. Určil som im časy po pol hodine, čo by malo stačiť. Poprosil som Jarku, či by si nemohla vziať na jedno doobedie voľno a pomôcť mi pri výbere, preveriť ich nemčinu. Súhlasila. Dohodli sme sa, že nedáme najavo, v akom sme vzťahu.
„Nemáš strach, že ti doporučím ne tu nejlepší němčinářku, ale nejškaredší a nejstarší?“ smiala sa Jarka.
Čašníka som požiadal, aby dámy nasmeroval k nášmu stolu.
Výber asistentky bol jednoznačný. Dve adeptky boli dievčence po výške. Pekné, Tono by povedal chrumkavé, ale vhodné skôr na reprezentáciu, ako na prácu. Zostala štyridsiatnička, upätá, typická sekretárka s dlhou praxou, dokonca v príbuznom obore, s perfektnou hochdeutsch.
Moje presídlenie do Prahy sa blížilo. Nemusel som nič riešiť, čo by komplikovalo môj odchod z Bratislavy. Nechal som si byt. Najmenej raz do mesiaca sa budem musieť zúčastňovať porád a vybavovať potrebnú podporu od iných útvarov. Budem mať kde prespať. Aj Lucka, keď bude v Bratislave. Predsa ma ale niečo trápilo. To niečo bol rozchod s Andreou. Musel som to urobiť a ani to neľutujem, ale možno ináč, ohľaduplnejšie. Nič zlého mi nikdy neurobila, pokiaľ viem, nepodvádzala mňa, vyplnila mi roky života a musím priznať, že príjemne.
Sľúbil som Jarke a najmä sebe, že jej nikdy nebudem robiť nič za chrbtom a priznal som sa jej, za čo sa hanbím a čo by som chcel nejako napraviť.
„Nemám čisté svědomí, jakým způsobem jsem se rozešel s Andreou. Muselo ji to ranit. Vždy byla ku mně milá a jediný důvod na rozchod bylo, že jsem ji opravdu nemiloval.“
„A že sis vysnil a vyhledal mně.“ doplnila Jarka.
„Při rozchodu se zeptala, zda do toho ukončení vztahu patří i občasná společná návštěva divadla nebo koncertu. Myslíš, že takové pozvání by z nás udělalo přátelé? Myslíš, že lidé, co spolu spali, se mohou stát dobrými kamarády?







Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.