Věra sa otáčala v kuchyni. Nedala si vyhovoriť, že je ešte dosť jedla v chladničke a nikto dnes nebude hladný. „Na Nový rok musí být slavnostní oběd!“ Rozhodla sa pre slepačiu polievku s pečeňovými knedličkami a ešte v noci nezabudla dať rozmraziť veľkú kačicu. Pripravovala ju nie na pražský spôsob s kapustou, ale so zemiakovým šalátom. Jarka jej pomáhala, ja som sa išiel nadýchať čerstvého chladného vzduchu. Určite mi pomôže pohyb. Zobral som sekeru a pokračoval v rúbaní dreva.
Obed bol, ako všetky kulinárske výtvory Věry, výborný. Zdalo sa mi, že sme tu neslušne dlho, možno by si Věra s Josefem už chceli oddýchnuť sami.
„Myslím, že bych nenafoukal a můžeme odpoledne odjet. Budete už mít klid. Bylo mi tu a jistě i Jarce nádherně, ale všechno má svůj konec.“
Věra na mňa zagánila. „Plány se nemění. Slíbili jste odjet až zítra. Nebo ti tu není dobře?“
„Cítím se tu až moc dobře. Když zavzpomínám a porovnávám, s tak příjemnými lidmi, jako jste vy, jsem moc Silvestrů netrávil a to nehovořím o tom, že tu byla moje ztracená a nalezená Jarka.“ Chytil som ju za ruku. „Abych nekřivdil mým vzpomínkám, tak možná něco podobného jsem zažil v začátcích s exmanželkou Danou, kdy jsme Nový rok vítali na horském hotelu Sliezsky dom. Kokořínsko sice nejsou Vysoké Tatry, ale má také své půvaby.“ vymotával som sa z porovnávaní Silvestrov.
Keď ženy poumývali riady, pobrali sme sa s Jarmilou von. Domáci odmietli, radšej sa na chvíľu natiahnu.
Neponáhľali sme se, len tak naslepo sme križovali okolitými lesmi. Hovorili sme o všeličom možnom, len nie o nás. Čo bude, keď šiesteho odídem z Prahy. Odrazu som si uvedomil, že síce viem, že má Jarmila voľno do Troch kráľov, ale sme nehovorili o tom, či môžem po návrate z Kokořína u nej zostať.
„Když bych zítra pokračovat do Bratislavy, tak odtud musíme vyrazit co nejdřív.“
„To se ptáš, zda můžeš u mě zůstat? Anebo chceš opravdu odjet? Vždyť víš, že mám ještě pět dní volna.“
Jasnejšie pozvanie som nemohol dostať. Zastavili sme sa a bozkali. Svet je krásny, život je nádherný.
Vrátili sme sa, keď sa stmievalo. Věra aj Josef už boli hore, na stole bolo pripravené občerstvenie. Pôvodne sme chceli deň ukončiť žolíkami, ale nakoniec sa hovorilo do pozdného večera. Bolo prekvapujúce, koľko zaujímavých tém sme si našli, aj keď sme boli dve rozdielne generácie. Bolo to aj tým, že sme vedeli nielen hovoriť, ale aj počúvať.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.