Aj ja som sa začal smiať. „Byl jsem zoufalý, že i přes mé vybíhání nebyl vzduch v pokoji nejlepší.“
„To ale ne ode mne, duchna všechno zadrží a utlumí.“ bránila sa.
Celú zvyšnú cestu zostala veselá a rozpustila. Zastali sme pred domom, takmer priamo pred vchodom bolo voľné miesto. Batožinu aj tašku s jedlom, ktorú nám nabalila Věra, sa nám podarilo vyniesť odrazu. Len čo sme si na predsieni uvoľnili ruky, objali sme sa a zostali v dlhom bozku.
Bolo neskoré poobedie, ale jediný zmysluplný program pre nás bol venovať sa jeden druhému, maznať sa, túliť. Neboli sme hladní, smädní, stačilo otvoriť si fľašu vína. Jarmila napustila vaňu, mal som povolené ju umývať. Aj ona mňa. Presunuli sme sa do spálne.
Zmyselnosť sa z jej tela nevytratila. Poddávala sa dotykom a bozkom po celom tele, zrýchlil sa jej dych. Ucítil som jej ruku, myslel som, že chce pomôcť môjmu napätiu. Odrazu sa obrátila, kľakla nado mňa a boli sme spojení. Akt prežitý toľko krát a pritom celkom nový. Ohňostroj v hlave, neudržal som výkrik. Aj Jarka. Ale neviem, či to bol prejav orgazmu alebo bolesti.
Pokúšal som sa túto nadpozemskú krásu okamžite zopakovať, takúto neutíchajúcu chuť som nikdy nemal, ale Jarka mňa upokojila.
Ležali sme ticho vedľa seba a držali sa za ruky. Povedal som jej, čo som naozaj cítil „Z tebe ženství sálá jako teplo z krbu. Jsi představitelka žen, před kterými se kleká, muži chtějí být jejími otroky. Jak jsi mohla tolik let odolávat mužům, kteří to v tobě objevili, tak jako já už v sedmnácti.“
„Nikdy nevím, kdy mluvíš vážně a kdy oblbuješ. Ale oblbuješ krásně.“ obrátila sa ku mňa pre ďalšie bozky a hladkanie, ale bez toho úžasného, čo sme zažili pred chvíľou. Nahradila mi to inak.
33
Medové dni pokračovali. Túlali sme sa Prahou, každý deň inou štvrťou, navštevovali typické pražské krčmičky, okrem tých vyhlásených, ktoré už ale staropražské nie sú. Plné cudzincov, ktorým to až tak moc nehovorí a ponáhľajú sa pozrieť ďalšie viac fotogenické miesta. Dva razy sme sa boli najesť v reštaurácii na Malej Strane, kde sme večerali pred necelými dvomi mesiacmi, prvý raz spolu v novodobých dejinách nášho vzťahu. Večer sme sa stále mali čím zabávať, o čom hovoriť. Jarmila púšťala cédečka, jej vkus, aj keď nemala hudobné vzdelanie, bol podobný môjmu. Mala správny názor, že nie je zlý niektorý druh hudby, ale môže byť zlá len interpretácie. Mali sme večer jazzu, popu aj klasiky.







Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.