V nedeľu som chcel urobiť nejakú poriadnu túru. Zvažoval som Rysy. Ale tie sú časovo aj fyzicky dosť náročné a navyše vo vyšších polohách zostali snehové polia. Pre bezpečný pohyb by boli potrebné aspoň nesmeky a turistické paličky, nemali sme ich. Nakoniec sme sa vybrali cez Popradské pleso na Hincovo pleso, najväčšie na slovenskej strane Tatier, vo výške takmer dvetisíc metrov. Nenáročná túra na tri hodiny, ktorú sme si predĺžili zastavením tam aj späť v horskom hoteli na Popradskom plese. Keďže sa jednalo pre mňa o prechádzku, mohol som porušiť zásadu „alkohol až po túre“ a dať si pivo podopreté borovičkou s horcom, Jarka opatrne len kávu a minerálku. Bol som rád, že som vybral tento výstup. Jarmila hrdinsky šliapala, ale bolo to na ňu tak akurát. S Tatrami sme sa rozlúčili vo wellness a šli skoro späť, na pondelok sme mali bohatý plán.
Skoro ráno sme zamierili do Havířova, využiť možnosť aspoň krátko sa zastaviť u rodičov. Jarka ukázala zásnubný prsteň, na čo u nás aj u Petrovických nasledoval dotaz, kedy bude svadba. Nevedeli sme. Že by o rok na Štrbskom Plese? Oddávajúci by pravdepodobne nebol ochotný ísť s nami na Jámske pleso.
Chutný obed u našich, posedenie na záhrade u Petrovických a už sme uháňali smer Praha. V stredu sa budem musieť vrátiť do Bratislavy. Ale máme pred sebou ešte celý spoločný deň.
41
So Strouhalovými sme sa stretli od Nového roku len zopár raz v Prahe, ale sľúbili sme, že u nich v na chalupe v lete pobudneme aspoň týždeň. Júlový týždeň, ktorý všetkým časovo vyhovoval, si pre mňa vyhradila aj Lucka. Súhlasila s pobytom na Kokořínsku, ale či by mohla aj s kamarátkou, s ktorou študujú vo Francúzsku. Spoločný pobyt Jarmila schválila, konečne sa poznajú. Nechceli sme ďalšími nocľažníkmi zaťažovať Věru a Josefa, ani nemali viac hosťovských izieb, objednali sme pre dievčence ubytovanie v penzióne v Starých Splavoch. Letovisko u Máchova jazera, známe už od devätnásteho storočia, noblesné za prvej republiky a hojne navštevované od päťdesiatych rokov minulého storočia. Móda zahraničných morských dovoleniek čiastočne utlmila jeho obľúbenosť. Ale stále tu bol čulý prázdninový život, boli tu pláže, možnosti vodných športov. Dúfali sme, že výber ubytovania Lucka s kamarátkou privítajú. Kamarátke Elene rodičia požičajú auto, majú v rodine dve, budú mobilné a môžeme sa vídať. V Starých Splavoch, v Kokoříne, alebo na iných zaujímavých miestach, ktorých je v okolí neúrekom. Boli sme od seba len polhodinku autom.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.