Keď sme sa vrátili, Jozef odniekiaľ vyhrabal zaprášený kufor. Hneď som poznal, že je v ňom akordeón.
„Slyšeli jsme, že jsi muzikant. Náš syn harmoniku několik let trápil, ale nic z toho nebylo. Umíš na ni?“
Akordeón bol prvý nástroj, na ktorý som začínal. A občas si na neho zahrám.
„Nástroj, s kterým si troufám vylézt před lidi, je saxofon. Ale na harmoniku jsem hrával. Zkusím to.“
Otvoril som kufor, bola to česká Delicia, našťastie klávesová, lebo na gombíkovú neviem, osemdesiat basová, vyzerala zachovalo. Nastavil som remene a vyskúšal hrať. Klaviatúra bolo vyrovnaná, mech nefučal, ladila, len niekoľko vyšších tónov neznelo pri viachlasých registroch. Rozcvičil som si prsty stupnicami a rozloženými akordmi.
„Už nemám na to, abych vám tu koncertoval. Ale podmaz pod zpěv zvládnu. Jakou si chcete zazpívat?“
Domáci vedeli a celkom dobre spievali české ľudovky, pražské kuplety a dojímavé Hašlerovky. Nasledovali moravské a slovenské ľudové, kde se na moje prekvapenie pridala Jarmila intonačne čistým hlasom. Potom sme len my dvaja dvojhlasne zaspievali „Ej od Buchova“ a „Když sem šel z Hradišťa“. Mali sme úspech, celé dvojčlenné obecenstvo nám zatlieskalo.
Večer pokročil. Zapli sme televíziu, a hľadali nejaký zábavný program. Našli sme, česká televízia nesklamala. Dali sme si na chvíľu oddych.
O polnoci na privítanie nového roka sme vyšli na malú náves, jedno z mnohých českých pomenovaní, ktoré sa nedá jednoslovne do slovenčiny preložiť. Boli tam už rozjarení susedia z niekoľkých blízkych chalúp. Vrhli sa na nás a nastalo vzájomné prianie toho najlepšieho v novom roku. Ocenil som, že nikto nemal pyrotechniku, vystačili si s prskavkami.
Podarilo sa nám s Jarkou poodísť od hlučnej spoločnosti. Naše prvé spoločné privítanie nového roka. Bez slov, len s dlhým bozkom, ktorý sľuboval všetko. Ďalšie roky už len šťastní spolu.
Využil som, že sme mimo spoločnosť a začal som z mobilu volať všetkých, ktorým sa patrilo popriať do Nového roka. Najskôr Lucke. Tam je ešte hodina do polnoci, nebudú preťažené siete. Jarmila poodišla a tiež telefonovala.
„Tati, veľa zdravia a šťastia v novom roku. Práve sme sa vrátili z nočného lyžovania. Je tu báječne.“ ozvala sa vzrušeným hlasom.
„Tebe tiež. A úspešné napredovanie v štúdiu.“
„Si s Andreou?“
„Nie.“
Tak máš naozaj novú lásku, ako som si o Vianociach myslela?“
„Áno, ale to nie je na krátky rozhovor cez pol Európy.“
„Naozaj úprimne ti prajem, aby ti to tentokrát vyšlo. Posielam ti pusu.“ Aj ja som cmukol do mobilu a vyhľadával ďalšie čísla.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.