„Měla bych se osprchovat. Po dvou dnech, dnes celkem náročná procházka.“
„I já“ pridal som sa k Jarke.
„Nahoře si můžete dát koupel, trochu si poležet ve vaně, sprchový kout je tady dole. Osušky jsou tam i tu.“
„Dám si jen sprchu.“Jarmila sa dvihla a odišla do našej izby. Vrátila sa v župane, nazrela na nás a zmizla v sprche. Uvedomil som si, že zbaliť si župan mňa nenapadlo.
„Není ji třeba umýt hřbet?“ pokúšala Věra.
Neodpovedal som. Jediná odpoveď by bola „ako rád“. Čo by povedala, keby som tam vošiel? Pravdepodobne je zamknutá. Ale čo keď na mňa čaká a já sa stále chovám ako pubertiak. Bol som v pomykove.
Moju nerozhodnosť ukončila Jarmila. „Můžeš pokračovat“ a obrátila sa k Věre: „Osušku jsem dala na sušák.“ Zostala sedieť s Věrou a Josefem.
Išiel som hore pre pyžamu a do sprchy som zbehol len v boxerkách. Sprchovanie som nenaťahoval. Nevedel som, ako to majú s ohrevom teplej vody, aby som im všetku nevypotreboval. Ale na rozdiel od Jarky som si umyl aj vlasy a vysušil fénom, ktorý tam bol. Keď som vyšiel, všade okrem schodiska bolo už zhasnuté.
V našej izbe sedela Jarmila u malého stolíka, na ktorom bola načatá fľaša vína a dva poháre. Bolo to víno, ktoré pili s Věrou. Keď som vošiel, naliala a ukázala na druhú stoličku.
„Dnes jsem něco načala a asi to musím dokončit. Naše přátelství se nějak rychle dostalo na vyšší stupeň. Sice ještě ne takový, abychom před oddávajícím museli potvrdit, že je nám známý zdravotní stav druhého, ale i tak bychom měli si ho navzájem říct.“ usmiala sa. „Možná se dozvíme něco tak závažného, že se po Novém roce rozejdeme a už si budeme jen ze slušnosti psát na narozeniny a Vánoce.“
„Něco takového nemůže nastat, i kdyby jsi mi teď prozradila, že máš tu nejhorší pohlavní nemoc, nebo že jsi jestřábí žena, viděla jsi ten krásný film? Nebo upírka? Klidně se od tebe nechám pokousat.“ Natiahol som krk, zobral ju za ruky a chcel pritiahnuť k sebe.
Vymanila si ruky, vážne na mňa pozrela. „Začnu já. Už víš, že jsem se rozvedla, protože nemůžu mít děti. Neplodnost měla svůj důvod. I když jsem poctivě chodila na gynekologické prohlídky, objevili mi nádor, už v pokročilém stadiu. Operace, chemoterapie, ozařování… A potom ještě jednou vše dokola. Důsledkem nebyla jen neplodnost, ale také problém se sexem. Nejdříve úplný zákaz, potom to zakazovalo tělo. Styk byl pro mě bolestivý, dokonce nepříjemný i pro partnera. To byl další a možná rozhodující důvod rozvodu. Už je to dlouho, recidiva nenastala, ale následky trvají.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.