26
Diaľnica z Brna do Prahy bola v tomto medzisviatočnom čase voľná. Z Bratislavy som vyrazil za ranného šera, chcel som mať dostatočnú rezervu pre nepredvídané zdržanie. Krajina Českomoravskej vrchoviny plynulo ubiehala, vo vyšších polohách bol snehový poprašok, v rádiu hrali vianočnú hudbu. Na okraji Prahy som bol oveľa skôr, ako som plánoval. Ešte sa bolo treba popreplietať ulicami mesta, asi som poblúdil, lebo pred dom Jarmily som prišiel z opačnej strany, ako som čakal. Na parkovanie som smoliar, nikde žiadne voľné miesto. Obchádzal som blok až sa mi podarilo auto zapichnúť na mieste, kde som nebol celkom presvedčený, že to je v poriadku. Zobral som doklady, ružu a darček. Podarilo sa mi kúpiť objemnú francúzsku encyklopédiu, bohato ilustrovanú. Snáď ju nemá a urobí jej radosť.
Do domu som sa dostal bez zvonenia, práve niekto vychádzal. Zaklepal som. Otvorila, vo tvári záhadný úsmev, ktorým dokázala očariť. Jednou rukou držala vnútornú kľučku dverí, druhú mala odvrátenú, robila mi miesto. Aby som si uvoľnil ruku, podal som jej ružu, volnou rukou sa dotkol jej paže a perami vlasov. Nereagovala na to, len poodstúpila a keď som vošiel, zaviedla mňa do obývacej izby. Poďakovala za ružu a dala ju do vázy.
Položil som darček pod malý štylizovaný vianočný stromček a zbadal som, že tam už iný, úhľadne zabalený, leží.
„Jaká byla cesta?“ Nečakala na odpoveď a pokračovala. „Nebude vadit, že bude jen studený oběd? Nechtěla jsem vařit, co s tím nesnězeným, když jedeme na víc dní pryč.“
Samozřejmě že nevadí. Dokonce by se mi hodila úplná dieta, Připravil jsem na Vánoce pro dceru plno dobrot, skoro nic z toho nejedla. Tak jsem to do včera dojídal. Ale mohli jsme se na něco lehkého zastavit cestou na Kokořín.“
„To by bylo zbytečné. Věra se bude chtít předvést, určitě má nachystáno plno specialit, nemůžeme ji urazit. Pojedeme později odpoledne, slíbila jsem ji příchod před večerem, jinak bychom se nacpávali už od oběda.“
Odišla do kuchyne. Bola to ona, ale zas sa mi zdala inakšia, ako v novembri. Krajšia? Je vôbec krásna? Takým superlatívom sa ju nedá vystihnúť. Je moja, bola v mojej hlave celé štvrťstoročie. Patrí ku mne, tak ako patrí rodný dom k životu človeka. Krajšie sú Niagarské vodopády ako splav na riečke za domom, úchvatnejší Notre Dame ako náš kostolík, majestátnejší Matterhorn ako hôrka za dedinou. Ale nakoniec každý chce žiť vo svojej krajine, na mieste, ktoré mu pohladí dušu, kde je mu dobre, kde sa môže naplniť predstava o ozajstnom živote. Takým miestom bola pre mňa Jarmila.







Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.