„Petrovická, prosím,“
„Hynek, jak se máš?“ začal som neutrálne.
„Děkuji za optání, dobře. Koncem roku je hodně práce, domu se chodím jen vyspat. A ty?“
„Ujde to. Ale už na mě jde vánoční nálada. Štědrý večer a první svátek vánoční bude u mě dcera. Že zachovávám tradice, na které byla zvyklá. A partner exmanželky vůbec Vánoce neuznává, podle něj je zbytečný i vánoční stromek. Potom mám až do Tří králů volno. A to je období, kdy bych nerad zůstal sám. Neoplatíš mi návštěvu a nepřijedeš se podívat na vánoční Bratislavu?“
„Ještě nemám celkem jasno, co budu po svátcích dělat. Před Štědrým dnem pojedu jako tvoje dcera k rodičům, dvacátého sedmého se vrátím. A potom mám také volno. Ale jet do Bratislavy…? Budu toho mít dost z cestování do Havířova. A neumím si představit vybrat se někam a nevědět kam.“
Chápal som to ako odmietnutie, ale prekvapivo dodala: „Jsem pozvaná k Strouhalovým do Kokořína. Věra se ptala, zda přijedu s tebou. Jsi ji nějak moc sympatický.“
Musel som túto ponuku spracovať, až po chvíli som sa ozval: „Velice rád. Bylo mi tam dobře.“ Nedodal som, že s ňou. „Kdy bychom tam měli přijet?“
„Vidím to tak na dvacátého devátého. Mohl bys tam přijet i sám a tam se uvidíme, ale asi vhodnější bude společně.“
„Tentokrát pojedu autem. Nějaké dárečky pro hostitele, baterii na pití a slovenské speciality na silvestrovskou oslavu.“
„Tak mě můžeš vzít. Svoje auto nechám doma. Z Bratislavy Prahu a Kokořín se dá v jednom dni hravě zvládnout.“
Bolo tým jasne povedané, že neráta s mojim prespaním u nej. Ale to nevadí, aj tak sa mi hlava točila radosťou.
Zvyšné dni do Vianoc som prežil ako vo sne. Nakupoval som darčeky a všetko, čo musí byť na štedrovečernom stole, aj stromček. Musí byť, živý a dosť veľký, aj keď si ho užijeme len niekoľko dní. V práci som sa stále usmieval, všetkých chválil, možno si mysleli, že som začal piť. A zatiahol som vianočné posedenie s podriadenými mojej sekcie, skôr kolegami, tak som ich vnímal. Na rozlúčke s končiacim rokom, ktorý bol pre firmu mimoriadne úspešný, u generálneho riaditeľa, som sa so všetkými vyobjímal, aj s Veronikou, aj keď z toho nebola očividne nadšená. Šťastie je krásna vec.
Lucka došla dvadsiateho tretieho. Mali sme zvyk v tento deň zdobiť stromček, to si nechcela nechať ujsť. A mali sme si co povedať, od prázdnin sme neboli spolu. So štedrou večerou mi pomáhala. Tešila sa najmä na vysmážaného kapra. Moja ex Dana ho nikdy nejedla a predpokladám, že pripravuje na večeru niečo celkom iné.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.