„Andrea prestaň. Som rád, že sme spolu. Nekazme si večer. Niečo sa mi v hlave deje, ale sám neviem čo, nie tak to ešte vysvetľovať.“
Usmiala sa, pohľadom naznačila, že moja odpoveď nie je uspokojujúca a zmenila tému.
„Ide leto, minulý rok sme nikde poriadne neboli, nekúpime si nejakú dovolenku? Takú, čo sa človek celý deň vyvaľuje na pláži a nemusí na nič myslieť. Žiadnu poznávaciu. Keď chcem niečo zaujímavé vidieť, tak je toho plno na prírodopisných a cestopisných kanáloch v telke. Pohodlnejšie, než sa v štyridsatich stupňoch presúšať po Petre alebo okolo pyramíd“, položila jasnú otázku aj s predstavou spôsobu trávenia dovolenky.
„Kde? Bežné destinácie na tri hodiny lietadlom alebo vzdialenejšia exotika?“ A uvažujem, kde a či vôbec by sa mi chcelo.
„Nemusí to byť snobarina, aj tak kolegov z nemocnice nepredstihnem, stačí slušný hotel niekde na menšom ostrove v Grécku, ale aj južné Taliansko…“ a v hlave sa jej premietajú ďalšie možnosti.
Už sme spolu boli u mora, v Turecku, s deťmi. Slečna v pubertálnom veku a druhák na základnej škole, nemali si čo povedať, nejako sa spolu zabaviť. Stále nás ťahali na rôzne atrakcie, čo zas nebavilo nás. Celá dovolenka vyznela rozpačito. Naťahovačky kde pôjdeme, čo chce kto jesť… Že by som sa po tejto dovolenke cítil odpočinutý, sa nedalo povedať.
„Aj s potomstvom?“ pýtam sa.
Zasmiala sa, asi si tiež spomenula na našu spoločnú dovolenku.
„Nie. Tvoja Lucka má na leto asi iné plány a Tomáš má takmer celé prázdniny sústredenie s oddielom, časť v zahraničí.“
„Máš pravdu“. Dcéra naozaj neprejavila žiadnu potrebu tráviť nejakú dlhšie dovolenku so mnou, tobôž s Andreou.
„Ale mám plán ešte na jednu dovolenku. Nesmieš sa uraziť, bez teba. Chcem sa dať v lete fyzicky do poriadku, zavolať môjho priateľa Petra, s ktorým sme kedysi urobili pár pekných výstupov v Tatrách. Ako na tom je a či by si to nechcel zopakovať. Preto som na Plese zostal, chcel som si urobiť túru aspoň na Kriváň. Dopadlo to zle. Musím to odčiniť.“
„Keď to bude s chlapom a nie s Veronikou alebo nejakou horalkou, ktorá ťa v Tatrách očarila, prečo by mi to malo vadiť,“ povedala celkom úprimne.
Zvyšok večera bol príjemný. Dobré jedlo, výborné víno, nezáväzné reči, výnimočne aj z oblastí našich profesií, ale len momenty humorne ladené.
A boli sme na seba milí aj neskôr u nej.
13
Dovolenka u mora bola napokon trochu iná, akú si vo vinárni priala Andrea. Nenašiel som nič podľa mojich predstáv v katalógoch cestovných kancelárií, hľadal som individuálne. A našiel. Malý penzión na Santorini, po grécky Thire. Pod hlavným mestom ostrova, nad svahom takmer kolmo sa zvažujúcim ku kaldere tejto sopky, ktorá svojou erupciou pred viac ako 3 600 rokmi bola možno príčinou konca Minojskej kultúry na Kréte. Teraz útesy kaldery zdobia biele domy, z diaľky to vyzerá ako snehom pokryté hory.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět osudové, po letech naplněné a následně tragicky ztracené první lásky je sice klasickým literárním motivem, ale zpracoval jsi ho s velkou upřímností a hloubkou. Propojení reálného života, vzpomínek a téměř mystického snového setkání v Tatrách dává příběhu zajímavý přesah. Zápletka má jasný oblouk, i když by si zasloužila trochu vyváženější dávkování dějových zvratů, aby závěrečná tragédie nevyzněla v porovnání s dlouhým úvodem příliš uspěchaně.
Atmosféra – ★★★★★
V této kategorii text skutečně exceluje, protože se ti podařilo výborně zachytit melancholickou náladu nenaplněné touhy i euforii ze znovunalezeného štěstí. Popisy horské přírody, ať už v Tatrách nebo Jeseníkách, krásně zrcadlí vnitřní rozpoložení hlavního hrdiny a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Emoce působí velmi autenticky, nenuceně a závěrečné smíření s osudem ve čtenáři zanechá silný, dojemný zážitek.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale stylisticky by mu prospělo mírné proškrtání některých zdlouhavých popisů (např. úvahy o ekologii či politice), které zbytečně brzdí tempo hlavního milostného příběhu. Dialogy občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací než k přirozené konverzaci. V textu se objevují pravopisné chyby, překlepy a občasné neobratnosti v prolínání slovenštiny a češtiny, ale emoční síla příběhu tyto drobné gramatické nedostatky spolehlivě přebíjí.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je krásným, intimním a hluboce lidským vyznáním, které čtenáře chytne za srdce svou upřímností a nostalgií. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční úpravy a zkrácení některých dějových odboček, tvá schopnost přenést na papír skutečné emoce je obdivuhodná. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro budování atmosféry a dokážeš vyprávět příběhy, které v lidech silně rezonují.