Obešel jsem několik regálů, aby na mě z venku viděl, a u jednoho jsem popadl první drobnost, kterou jsem nahmátl. Vložil jsem si ji do kapsy a dělal jako by nic. Tou drobností byla sklenice okurek. Byl jsem celý zpocený a při průchodu kasou jsem se choval co možná nejnenápadněji. Pokladní neměla důvod mě podezřívat a já vyšel z obchodu šťastný, i když zpocený, a hlava se mi točila, jako bych vykradl banku.
Teď byl na řadě Dušinka. Vešel pln sebevědomí do prosklených dveří a pak jsem jej ztratil z dohledu. Měl jsem strach, aby neztropil nějakou nepředloženost, a pro jistotu jsem šel za ním. Když jsem jej konečně mezi regály našel, vytahoval ruku ze své kapsy a mířil k pokladně. Dělal jsem jako že nic a postával u regálu, prohlížeje si zboží. Když prošel nepozorován mezi kasami, oddychl jsem si a pomalu mířil k východu. Jenže kamarád se za kasou otočil a začal vysvětlovat pokladní, že ukradl kvůli vcítění malou lahvičku a že by jí chtěl vrátit. Pokladní se na něj nejdříve dívala nedůvěřivě a pak naučeným pohybem zavolala zvonkem vedoucího. Ten se dostavil neprodleně. Dušinka pána v bílém plášti seznámil se svým činem a na důkaz ukázal na mne. Vedoucí si nás vzal oba do své kanceláře a pro jistotu se mě zeptal, zdali mám také něco ze zboží v kapsách. Vytáhl jsem okurky a položil je na stůl. Vedoucí se střídavě díval na mé okurky, na kamarádovo Maggi, pak na mě a na něho. Po chvíli trapného ticha usedl za stůl a jen tiše zašeptal: „Vypadněte, blbouni, než si to rozmyslím.“
Já utíkal coby odhalený zločinec, kdežto Dušinka pln sebevědomí a radosti z nové zkušenosti odcházel s pocitem vítěze. Je úplně blbej.
- Velký třesk
(naivní)
Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Ležel na pohovce a četl časopis. Já seděl zrovna u počítače a snažil jsem se vypotit článek do novin. Když už to vypadalo, že budu mít nějaký nápad, ozval se.
„Který kravál vymyslel, že vesmír vznikl Velkým třeskem?“ Jsem zvyklý vždy chvíli počkat, neboť většina jeho vět se zdá být zprvu velmi nesmyslná.
„Tady píší, že všechno vzniklo v tisícině vteřiny. Kdo vám dal tuto informaci?“ Položil časopis a podíval se na mě. Věděl jsem, že mám se psaní utrum. Teď nedá pokoj.
„To je výsledek dlouhého studia několika desítek vědců, kteří spoustu let pozorovali nebe,“ snažil jsem se o vysvětlení.
„Jak dlouhé bylo to studio?“ Bylo mi jasné, že je opět vedle. Opravil jsem ho.
„Studium. Ne studio. Lidé pozorují vesmír od nepaměti. Intenzivně však s nástupem moderní techniky poslední půlstoletí. Proč si však myslíš, že to byl kravál?“ Podíval se na mě nechápavě a pokračoval v rozhovoru.
„Kravál není jméno. Je to floskule od krávy,“ děl.
Pochopil jsem jeho první větu a opět, snad po milionkráte jsem mu vysvětlil, že samec krávy není kravál, ale býk. Pak jsem byl ještě povinen mu vysvětlit, že floskule oslovení nezní býk, ale vůl. Na závěr mě čekala povinnost dořešit rozdíl mezi býkem a volem.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět mimozemšťana, který nechápe pozemské zvyklosti a úskalí českého jazyka, sice není úplně novátorský, ale autor ho dokázal uchopit s obrovskou dávkou hravosti a originality. Epizodické vyprávění postavené na jazykových hříčkách a doslovném chápání idiomů je skvělý a nosný nápad, který čtenáře spolehlivě baví. Zápletka navíc postupně graduje od pouhých lingvistických nedorozumění až k dojemnému rodinnému finále, což dává textu nečekanou hloubku.
Atmosféra – ★★★★★
Text zpočátku dýchá lehkou, absurdní a velmi úsměvnou atmosférou, která čtenáře okamžitě vtáhne do děje a vyvolá upřímný smích. Frustrace vypravěče v kontrastu s bezelstnou nevinností Dušinky funguje po emoční stránce na jedničku. V závěrečných kapitolách se navíc autorovi podařilo plynule přejít k dojemnějším a laskavějším tónům, aniž by text ztratil svůj původní vtipný ráz.
Provedení – ★★★★☆
Stylistika a čtivost jsou na velmi vysoké úrovni, text krásně plyne a dialogy mají výborné komediální načasování. Autor prokazuje obrovský cit pro češtinu a bohatou slovní zásobu, což je u textu založeného na jazykových hříčkách naprosto klíčové. Objevují se sice drobné pravopisné prohřešky, překlepy a občasná interpunkční zaváhání, ale ty v záplavě skvělého humoru a plynulého děje čtenář snadno a rád odpustí. Pozor jen na mírnou repetitivnost některých vtipů, občas by neuškodilo text lehce proškrtat, aby neztratil tempo.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o neobyčejně milé, vtipné a čtenářsky velmi vděčné dílo, které ukazuje autorův velký komediální a vypravěčský talent. Ačkoliv by textu prospěla mírná redakční péče a proškrtání některých opakujících se motivů, jeho srdce a humor jsou na pravém místě. Je to přesně ten typ inteligentního oddechového čtení, které dokáže zvednout náladu, a autor by v psaní měl rozhodně s nadšením pokračovat.