Pochopil jsem, že je naočkovaný zprávami z televize a články z novin. Předvedl jsem mu Vánoce, na které nikdy nezapomene, i přes to, že nebyl prosinec. Koupili jsme kapra, jeden druhému, malý dárek, ozdobili jsme fíkus a po večeři a po rozbalení dárků jsme zpívali koledy a pili víno. Některé vánoční zvyky mimozemšťana doslova šokovaly. Například, když skořápky plavaly celou dobu u sebe, nebo když se nám podařilo z olova vylít krásnou rádoby figurku ve tvaru mimozemšťana. Než jsme se začali připravovat na procházku, zeptal se, kdy se bude házet Bohem. Nepochopil jsem otázku a sondoval jsem, proč se domnívá, že by se mělo házet Nejvyšším. Vysvětlil mi, že se přeci Štědrému večeru říká také Boží hod.
Na závěr večera korunovala dobré pohodě návštěva mše, při níž, vinou nějaké závady, přestaly hrát varhany. Dušinka se chopil aktivity a doprovázel sbor jen svými ústy, nahrazuje zvuk klavíru. Sklidil nebývalý potlesk. Při cestě domů mě objal a prohlásil, že už nikdy nebude sledovat zprávy a číst bulvár. Dojal mě, i když je jinak úplně blbej.
- Namlouvání
(trapné)
Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Zeptal jsem se jej, jaká u nich mají děvčata. Svěřil se mi, že kdyby byl doma, nikdy by si netroufl o tom hovořit, ale že tady může a vyprávěl zhruba toto: „U nás se o tom nesmí mluvit, neboť je to trestným činem, ale tobě to říct můžu. Děvčata máme krásná, ale mají jednu nevýhodu, že jsou všechna stejná. Mají jedinou poznávací drobnost a tou je rozlišení vlasů. Jestliže je dívka, či žena světlá, chce a může mít styk. Čím dál víc tmavne, tím její možnost oplodnění ztrácí na intenzitě a kvalitě.“
Přerušil jsem jej ve vyprávění: „Takže u vás to máte jednodušší než u nás. Jestliže potkáš blondýnu, můžeš si užít.“ Zavrtěl hlavou na znamení nesouhlasu a pokračoval: „To není tak jednoduché. Záleží také na tom, jestli chce ona tebe. Pak také záleží na detailu, jenž nesmíš přehlédnout a tím je délka vlasů. Jestliže má dlouhé vlasy, je to v pořádku, ale čím kratší je má, tím horší podmínky klade její rodina.“
Dost dobře jsem nechápal všechny souvislosti a tak jsem se otázal: „Když tedy potkáš černovlásku ostříhanou dohola?“ Zašklebil se a řekl, že to je, jako bych potkal starou lesbickou čarodějnici, jelikož když je dohola, nepoznáš, jestli je černovláska. I když jsem si neuměl představit všechny odrůdy a možnosti jejich namlouvání, zjistil jsem, že to je u nás asi lepší. Na otázku, jakou by si tedy on přál potkat, mi odpověděl, že světlou dlouhovlasou, která by jej chtěla. Nejhorší prý totiž ale je, že když se někdy nějaká taková objeví, nesmí jí odmítnout. Nechápal jsem, proč je to to nejhorší, a na to odpověděl: „Představ si, že máš rozehraný turnaj v basketbalu a najednou musíš plnit rodinné povinnosti. Je konec s basketem, je konec s kamarády a je konec s tvým vlastním rozhodováním. Rok musíš plnit vše, co se týká ženy a dítěte, které zplodíte. A pak, teprve po narození potomka, máš půl roku volno.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět mimozemšťana, který nechápe pozemské zvyklosti a úskalí českého jazyka, sice není úplně novátorský, ale autor ho dokázal uchopit s obrovskou dávkou hravosti a originality. Epizodické vyprávění postavené na jazykových hříčkách a doslovném chápání idiomů je skvělý a nosný nápad, který čtenáře spolehlivě baví. Zápletka navíc postupně graduje od pouhých lingvistických nedorozumění až k dojemnému rodinnému finále, což dává textu nečekanou hloubku.
Atmosféra – ★★★★★
Text zpočátku dýchá lehkou, absurdní a velmi úsměvnou atmosférou, která čtenáře okamžitě vtáhne do děje a vyvolá upřímný smích. Frustrace vypravěče v kontrastu s bezelstnou nevinností Dušinky funguje po emoční stránce na jedničku. V závěrečných kapitolách se navíc autorovi podařilo plynule přejít k dojemnějším a laskavějším tónům, aniž by text ztratil svůj původní vtipný ráz.
Provedení – ★★★★☆
Stylistika a čtivost jsou na velmi vysoké úrovni, text krásně plyne a dialogy mají výborné komediální načasování. Autor prokazuje obrovský cit pro češtinu a bohatou slovní zásobu, což je u textu založeného na jazykových hříčkách naprosto klíčové. Objevují se sice drobné pravopisné prohřešky, překlepy a občasná interpunkční zaváhání, ale ty v záplavě skvělého humoru a plynulého děje čtenář snadno a rád odpustí. Pozor jen na mírnou repetitivnost některých vtipů, občas by neuškodilo text lehce proškrtat, aby neztratil tempo.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o neobyčejně milé, vtipné a čtenářsky velmi vděčné dílo, které ukazuje autorův velký komediální a vypravěčský talent. Ačkoliv by textu prospěla mírná redakční péče a proškrtání některých opakujících se motivů, jeho srdce a humor jsou na pravém místě. Je to přesně ten typ inteligentního oddechového čtení, které dokáže zvednout náladu, a autor by v psaní měl rozhodně s nadšením pokračovat.