Román

Dušinka
Četba díla zabere cca 261 min.

Skutečně jsem nevěděl, co mám opravovat, či na co reagovat nejdřív. Rozhodl jsem se, že mu celé věty napíšu a nejdřív opravím coby učitel češtiny. Řeknu vám, že jsem se zapotil jako v mládí, při písemce. Po několika pokusech, typu dvouma sluncema, či dvěmi sluncemi, jsem radši zavolal své švagrové, která je v češtině zběhlá, aby mi poradila. Její věta: My, kvůli dvěma slunci, nemáme žádný měsíc, se mi sice nezdála jako dokonalá, leč nezbylo mi, než ji přijmout. Nelíbilo se mi to však a ještě jsem zavolal sestře, jež učí v mateřské škole, ale její čeština byla vždy o mnoho lepší než moje. Její vyjádření, že: Dvoum sluncím či Dvěma sluncím se mi zdála už lepší, ale nicméně jsem doufal, že při použití jakéhokoli vyjádření z těchto třech možností neublížím češtině ani mimozemšťanovi. Mně se stejně nejvíc líbí Dvěm sluncím. Poté jsem se věnoval vyjádření: A vy jich máte ihned padestnáct.

   „Jak jsi přišel na to, že máme patnáct měsíců?“ zeptal jsem se Dušinky, i když jsem na něm pozoroval jisté pobavení z toho, že se musím na češtinu ptát členů rodiny. Zvedl ruku k počítání a jmenoval: „Za 1. Měsíc. Za 2. Leden. Za 3. Únor. Za 4. Březen. Za 5. Duben. Za 6. Květen. Za 7. Červen. Za 8. Červenec. Za 9. Srpen. Za 10. Září. Za 11. Říjen. Za 12. Listopad. Za 13. Prosinec. Za 14. Máj a konečně za 15. měsíc Československo – sovětského přátelství.“

Vysvětlil jsem mu rozdíl mezi měsícem a Měsícem a Měsíc československo – sovětského přátelství jsem mu nedokázal určit, neboť sám netuším, kdy byl. Máchův Máj jsem mu poskytl v novém vydání. Mé vysvětlení, že je to staré pojmenování května, pochopil. Nepochopil však, proč má svůj název jen jeden den v roce, když není jakkoli důležitý. Nakonec se mě zeptal, kolik stojí rok života. Četl prý totiž, že nějaký soud přiznal náhradu jistému muži za deset let života za mřížemi ve výši deset milionů dolarů. Opravdu jsem nevěděl, co mu odpovědět. Můj názor na život je jistě jiný než názor soudců, ale po mém přirovnání se Dušinka uklidnil. Znělo: „Můj život mi nikdo nenahradí a je mi nadevše. Jestliže se mi někdo bude snažit podsunout, že můj život stojí za starou belu, nebo že je nekvalitní, odpovím mu, že v tom případě ho za deset dolarů zastřelím, neboť jeho život je kvalitní asi tak, jako můj posmrkaný kapesník. Kdyby mi nějaký soudce měl nahradit třeba jen jeden ztracený den, požadoval bych nesmyslně vysokou částku, neboť se cítím být multimilionářem svého života.“

Když už jsem si myslel, že vše pochopil, zeptal se mě, kolik měsíců má uherský rok. Tato otázka mě nikdy nenapadla, a tudíž jsem mu řekl, že kdyby se každý šťoural v jazyku jako v zubech, potřebovali bychom k zubařům ještě jazykáře. Vlastně k dentistům otorhinolaryngology. Je úplně blbej, stejně jako ono slovo.

 

  1. Fata morgana

(fata morgana)

 

   Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Seznámil jsem se díky sociálním sítím s jakousi slečnou a měl jsem s ní první rande. Chtěl jsem jet za ní do městečka Odolena Voda, kde příslušná bydlela. Dušinka byl neodbytný a prosadil si, že na rande půjde se mnou, abych prý neudělal špatný životní krok. Jenže jak se později ukázalo, jeho návštěva se týkala spíše podivného jména této obce. Již po cestě vyzvídal, jakou mají místní obyvatelé vodu. Když jsem mu vysvětlil, že je úplně normální jako u nás, optal se na význam místního jména.

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Jak se ti to líbilo?

5/5 (1)
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Temnota ustupuje. Ne světlu, ale obrazu. Ne simulaci, ale vzpomínce. .. Nejprve slyší vodu, její jem...
Nadpis není potřeba Mnoho autorů chodí tak říkajíc kolem horké kaše, snaží se zaujmout sv...
Bylo teplé odpoledne. Polovina května. Slunce se pomalu sklánělo k západu, zlatavé paprsky pronikal...
Anna a Natálie se mezitím usadily na pohovce a začaly mluvit o rodinných zážitcích. Smály se a vy...
Matouš se znovu sešel úplně se všemi – s Adamem, Jakubem, Eliškou i Nikolou. Svíral v rukou anon...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Bylo začátkem září. Poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Jako každé jiné ráno před tím Adam otevře oči. Posadí se na postel a vezme telefon do rukou. Ko...
Jakub a Nikola znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila do or...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Adam lapá po dechu. Plíce pracují naplno, ale nemůže pořádně dýchat. Vzduch je těžký, zatuchl...
Uplynuly další skoro dva týdny. Deštivé dny střídaly světlé, sluncem prozářené chvíle, kdy s...
„Jak šlo testování subjektu 001?“ zeptal se Adam tiše, ale s patrným zájmem v hlase. Andrea s...
Uplynuly už tři a půl měsíce od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšovala, st...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

tento pokus o knihu vznikl na základě přečtení 3 předchozích dílů Poslední aristokratky. Toto j...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
Ono odpoledne na přelomu února a března se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizk...
Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Byla první sobota po začátku školního roku. Ještě stále v ní zbývalo něco z letního klidu. R...
Jako každé jiné ráno před tím Adam otevře oči. Posadí se na postel a vezme telefon do rukou. Ko...
Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechal...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Seděl ve své kanceláři v AstraDyne, oči upřené na monitor. Už dávno nevnímal zobrazovaná data....
Uplynuly další skoro dva týdny. Deštivé dny střídaly světlé, sluncem prozářené chvíle, kdy s...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Markýz Cavendish
Markýz Niel Cavendish se potýká s nejtěžším možným rozhodnutím, je nucen vybrat si manželku. S...
Danuše nejprve sdílela obecný příspěvek o rizicích, která představují „zahraniční lékaři ...
Danuše přijela přijela do Brna brzy ráno, odhodlaná uskutečnit svůj plán proti Natálii. Její tv...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku