Schizofrenie… Další neméně závažný problém, těžký úděl toho daného, postiženého / nemocného člověka. Existuje hned několik medicínských druhů této nemoci. Já se ovšem pro tentokrát zaměřím na schizofrenii paranoidní a to z toho důvodu, že pouze s tímto typem mám osobní zkušenost. Ale abychom si to ze začátku trochu zevšeobecnili a ujasnili, schizofrenie se z medicínského hlediska definuje jako soubor příznaků, čichových, hmatových, sluchových a zrakových vjemů, které neexistují. Další takovou dominantní pravdou při tomto komplikovaném psychickém onemocnění je opět skutečnost, že i to, co se může zpočátku jevit absolutně nereálně, může být ve výsledku zcela reálné, privátně děsivé, autentické. Ale co tedy to všechno ostatní? Je ,,normální´´ vidět věci, které ostatní nevidí? Je ,,v pořádku´´ slyšet věci, které ostatní neslyší, cítit věci, které ostatní necítí? Co když je to nějaká nadpřirozená, paranormální schopnost? Nebo projevy skutků Božích?
Jsou okamžiky, kdy máme tendenci si neuvážlivě a velmi sveřepě stěžovat na své rodiče, poručníky. Neustále se oháníme tím, co vše by mohli udělat oni pro nás, ale často dokonce záměrně zapomínáme na to, co bychom mohli vykonat my pro ně.
Všechno, všichni se Vám smějí, jste v hluboké depresi, což asi zbývá, jest učinit z toho pořádnou recesi. Modlit k Pánu Ježíši a JEHO OTCI, aby nám žehnal a vedl tou správnou cestou pravdy, poznání a odpuštění. A především, odolávat i tomu zdánlivě oprávněnému pokušení.
,,Na světě není větší lest, než jazyk svůj na uzdě vést.´´ Martin Luther
Někteří vskutku ´´ konzervativní lidé´´ jsou schopni bez ,, mrknutí oka´´ nám pouhým snílkům hanobit, vyčítat naše sny, ideje, přání, touhy. Ale ani v hlubokém skrytu jejich duše je nenapadne zamyslet se nad tím, co bychom dělali, kdybychom je neměli. Tyto aspekty jsou dosti možná tím jediným snovým výměškem, který nás ,,nepřizpůsobivé občany´´ drží při životě. Aleluja!
Lidská inteligence… Velmi mnoholičný, rovněž dosti relativní pojem… Každý člověk je předurčen a nasměrován k něčemu zcela produktivně jinému. Ve svém již poměrně dlouhém životě jsem měla tu čest poznat velkou spoustu zajímavých, dosti excentricky rozdílných lidí s velmi rozporuplnými vlastnostmi, zájmy. Zároveň jsem osobně vyzkoušela značnou část volně dostupných inteligenčních testů, jejichž výsledky byly markantně rozdílné. Není divu! Každý z nich je něčím jiný, individuální, zaměřen na zcela jinou oblast lidského smýšlení. V jednom mohou převažovat úkoly zaměřené na nejrůznější obrazce, v druhém kupříkladu matematické úlohy… Na úplném konci jednoho z těchto testů se mi zobrazila dlouhá tabulka se jmény našich nejznámějším géniů a umělců. Málem se mi zastavil dech, když jsem u jména jednoho dosti významného malíře spatřila kolonku s číslem 80, což prakticky odpovídá quocientu inteligence podprůměrné. Jistě, na první pohled se to může jevit jako velmi podivné a zavádějící… Já však říkám: Mělo tam být více úkolů zaměřených na obrazce! ☺ Genialita každého z nás zkrátka tkví v něčem úplně jiném.
Značná řada takzvaných ´´géniů´´ bývá nepřiměřeně submisivní, avšak zároveň velmi manipulativního rázu. Skutečně dokáží svou grácií a slovními přesmyčkami blízké i vzdálené okolí zcela okouzlit. Svými texty hravě zvládnou své čtenáře zcela zmást, tudíž ve výsledku netušíte, kde je začátek, konec ani prostředek jejich ´´práce´´. Ale všimněte si prosím toho, kde vlastně zůstala pravá podstata jejich pointy, toho kde zůstali smysl a výživnost celého díla… Dáte jim napsat příběh dle předem stanovených pravidel a jsou v koncích, jako zelené býlí zvadnou. Co dodat? I genialita má své hranice!
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.