V tomto mém dosti ,,pochybném a zavádějícím´´ prozaickém díle jsem se již velmi lehce dotkla problematiky pojmu psychopatie. Avšak v tomto světě plném zkaženosti, zhýralosti, zákeřnosti bychom měli mít strach z poněkud docela jiných hrozeb v podobě osob již výše zmíněné geniální inteligence, u nichž je pravý pojem psychopatie zcela neprůkazný. Jediný, kdo by měl v tomto případě, situaci, potenciální naději na úspěch je jedinec z oboru psychologie či psychiatrie se stejnou, ne-li vyšší inteligencí. Kámen úrazu však spočívá v již této podstatě: Génius proti géniovi by nikdy nešel! A kdyby přec čistě teoreticky došlo na ,,lámání chleba´´, bylo by to do slova a do písmene vyhánění čerta Ďáblem!
Především v BIBLI se často vehementně podotýká, upozorňuje na nezvratný fakt, že Ježíš Nazaretský byl pravým BOŽÍM SYNEM, jelikož byl počat z DUCHA SVATÉHO. Dle mého vskutku velmi revolučního, možná trochu excentrického názoru je to opravdu tak, avšak zároveň i poměrně jinak. Zastávám velmi dominantní teorii o tom, že NÁŠ PÁN a SPASITEL byl v té době jediným opravdovým ´´BOŽÍM DÍTĚTEM´´. Ale ne proto, že by ho ,,přímo počal náš PÁN´´, jako spíše kvůli tomu, že on jediný nikdy ´´DOOPRAVDY´´ nezhřešil. Vždyť i u řeky Jordán za přítomnosti Jana Křtitele mu ona Bohem poslána holubice pravila: ,,TY JSI MŮJ MILOVANÝ SYN, TEBE JSEM SI VYVOLIL!´´ Proto si dávejte dobrý pozor na to, jak s kým jednáte a koho máte právě před sebou…
,,Jako dítě jsem si připadal osamělý a stejně se cítím i v dospělosti, protože vím o věcech, o nichž ostatní zjevně vůbec nevědí a většinou ani nechtějí vědět. Já na ně ale stále narážím. Osamělost není způsobena tím, že bych nebyl v kontaktu s lidmi, ale tím, že nemohu mluvit o věcech, které mi připadají důležité, a že zastávám určité názory, které ostatní považují za nepřípustné. ´´ Carl Gustav Jung
,,Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, , jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům , pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.´´
Přesto, co jste si nyní přečetli, život sám o sobě může být vskutku velmi zavádějící , krutý. Obzvláště pro lidi, kteří neumějí ,,plavat.´´ Tito lidé se v tomto rybníku, kterému říkáme svět dusí a topí. Cítí se, jako by jim lidé kolem nich neustále do srdce zabodávali dlouhé, ostré kopí.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.