Zrádná doktorka ještě před dokonanou očistou své duše, hnána svým svědomím se oběsila v kuchyni, majíc ostrý nůž probodnut v podbřišek.
Tento svět mi toho skutečně mnoho nedal, spíše hodně sebral. Ale pořád, neustále intenzivně miluji ty, kteří drží se mnou i přes velmi neblahou, zdrcující skutečnost, že vědí, kdo doopravdy jsem. Jedna věc v životě, která není zrovna příliš ´´košer´´, je být poháněn neochvějnou touhou po sebepoznání… A na jeho opačném konci jest výsledek našeho hledání, trnité, spletité cesty, jenž cílí na uvědomění si nezvratného faktu být šťastní, spokojení s tím, co jsme našli. Ano, raději bych nadále měla na očích ty krásné, růžové brýle, které jsem dříve tak vděčně nosívala. Avšak stalo se to, co se stát mělo. Opět se mi zcela jasně, konvenčně, teatrálně potvrdilo, jak moc je náš Pán nevyzpytatelný. Díky JEMU!!! Posunulo mě to o celou míli dál v mém dosavadním životě. Musím být lepší. Ostatní ať si sami zvolí svůj směr, vždyť Bůh nám dal možnost volby. Třeba toto vše v mém životě dopustil právě z toho důvodu, aby se nakonec nestalo něco mnohem horšího. Tu mi přivstává na mysl jedna krásná, dětská, náboženská píseň a její velmi příhodná část obsahu: ,,Nezlobím se na Vás, bratři milí, Bůh to všechno dopustil, abyste Vy žili.´´ Amen!
Když nastane situace, během níž psychopat někomu ublíží, většinou končí v rukou kriminalistů, kteří se ho takzvaně snaží zmáčknout, polapit do svých ,,ostře nabroušených´´ kleští. Častokrát se jim (mužům zákona) takovýto člověk jeví jako ´´hnusná, nelidská stvůra´´ postrádající sebemenší kousek citu, smyslu pro morálku, sebereflexe. Zdánlivě a poněkud vzdáleně tomu tak opravdu je, avšak opět pouze do určité míry. V takovéto situaci tento ´´druh lidského predátora´´ své opravdové, skutečné emoce poněkud výrazněji zveličuje, přehodnocuje, nadhodnocuje. Svým způsobem se ve svých počinech dokonce i vyžívá, ale v hlouby jeho černé, ,,narušené´´ duše si tímto velmi netaktním, zvráceným způsobem říká o pochopení, již zmíněnou sounáležitost, duchovní útěchu, pomoc. Nikdy však nedostane to, po čem tak horlivě prahne, touží… Nejen že je vždy ve svých myšlenkách, pocitech a činech naší velmi rozsáhlou společností nepochopen, bývá dokonce často již navždy (alespoň po té existenční stránce) odepsán. Není divu. Normální, průměrná populace tyto osudem improvizované aspekty vnímá především jako vrchol zkaženosti, zhýralosti, zvrácenosti, za Boha nemohou pochopit, jak je možné, že někdo může a dokáže být tak zlý, ,,nelidský´´. Nuže, něco na tom nejspíš opravdu bude, ale Bohužel, nebylo mi přáno a ani já nemám dostatek buněk v nefrontální části mozku, která (již bylo zmíněno) je považována za nejvyvinutější. Ráda, velmi ráda bych byla jako Vy, žel, opět jsem musela ,,vyžrat´´ to nejhorší, nejodpornější, nejodpudivější sousto. S tímto druhem psychopata (většinou se jedná o člověka trpícího disociální poruchou osobnosti) musíte mít obzvlášť velkou trpělivost, jelikož jeho emoční projevy jsou dosti okleštěné, značně přibarvené, avšak napříč tomu všemu i z velké části upřímné. Ano, asi si momentálně v duchu říkáte: ,,Parádní bordel v palici!´´ Ovšem, máte pravdu, proto buďte rádi, že jste zdraví, vyrovnaní, jistě i do určité míry se svým životem spokojeni! Budiž Vám VŠEM, ,,normálním spoluobčanům´´ přáno!!! ☺
Další příklad z praxe:
Na scéně jsou dvě sestry. Jedna z nich je již ´´z domu´´, ta druhá (trpící hraniční poruchou osobnosti) stále žije s matkou. Jednoho ,,krásného dne´´ hraničářka matce sdělí, že má sestru rádu, ale hned následujícího dne ji zavrhne. Nyní mám pro Vás hádanku: Proč si myslíte, že tomu tak je?






Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.