Nebudu se harpějí více stranit,
s otevřenou náručí jich přivítám.
Jelikož NÁŠ Bůh si to tak přál,
jako hada na svých bedrech budu
je hřát.
Slýchali jste, že bylo řečeno: ,Miluj
svého bližního a svého nepřítele
měj v nenávisti. ´Já vám však
říkám: Milujte své nepřátele
a modlete se za ty, kdo
vás pronásledují.
Matouš 5:43-44 B21
Právě toto je jedna z těch záležitostí v lidském životě, které jsou vskutku velmi komplikované, obecně pro průměrného, zúčastněného člověka hůře poddajné. Ano, jedinec, jenž životem ladně, bez překážek a karambolů směle proplouval, žil v sjednocené křesťanské rodině s pevným zázemím si možná může sám pro sebe bez výčitek svědomí klidně říct: ,,Úplná hračka!´´ No ano, ale ne každý to má v dnešní uspěchané, expresivní, komplikované době tak jednoduché. Jak mohu mít ráda někoho, kdo mi dennodenně ubližuje? Kdo mi vlastně ani nedá prostor ho milovat?!? A všechno, co řeknu nebo udělám, obrátí proti mně! Někoho, díky němuž mi den co den slzy kanou jako krůpěje krve? Kde mám brát na nějakou lásku sílu a energii, když mě o oboje zcela pravidelně, systematicky, kulantně připravuje? Kde mám vzít nějaký čas na to takzvané ORAVDOVÉ odpuštění? Avšak budu se nadále pokoušet alespoň o to tyto harpije respektovat a v rámci možností jejich choutky konejšit!
MÉ MATURITNÍ VYSVĚDČENÍ
Ano, zfalšovala jsem ho! V době, kdy všichni ostatní byli přesvědčeni, že ho mám, byla jsem tou nejšťastnější bytostí pod sluncem. Potřebuji, aby mě lidé tak brali. Závisí na tom celá má existence. Tímto mým malým podvůdkem mi sebevědomí stouplo na zdravou, pomyslnou hranici , jenž zapříčinila mou opětovnou duševní vyrovnanost, uspokojení jediné mé životní potřeby. Jak se lidově praví: ,,Každý potřebujeme ke štěstí něco jiného.´´ Ať si každý říká, co chce! Pro mě je to falešné vysvědčení o maturitní zkoušce pravé!!! Jsem maturantka!!!
Můj denní, duši pohlazující, konejšivý BIBLICKÝ refreš, plný naděje:
Neboj se – já jsem s tebou,
nestrachuj se – já jsem tvůj Bůh.
Posilním tě a podpořím,
podepřu tě svou
spravedlivou pravicí.
IZAIÁŠ 41:10
Děkuji Ti, Pane za TVÁ moudrá, vlídná, povzbudivá slova i za tvou podporu v situacích a dnech nejtemnějších… ☺ Prosím, pomoz mi jim odpustit!
CITOVÁ PSYCHOPATIE – MALÝ NÁŠUP
V rámci této problematiky mi ze strany našich odborníků není jasné mnoho věcí. Kupříkladu odsuzovat jedince pouze na základě toho, že miluje více, než ostatní kolem něho? Naopak, pokud svou láskou daného člověka v jeho dosahu přímo nedusí, jedná se o zcela BOHULIBOU VLASTNOST! Vlastnost, kterou si Bůh přeje, abychom všichni měli!!! Hojně s ní disponovali!!! Tímto posílám již zmíněné ,,zasvěcené´´ odborníky do dámského (pohlavního) údu!!! 😉 Oni zcela jistě sami pochopí, o koho z nich jde! Přec potrefená husa se vždy ozve, ne??? 😀 😀
NĚKTERÉ LIDI MILOVAT JE TAK SNADNÉ, KDEŽTO ZLOVOLNÍKY NEKŘESŤANSKY OBTÍŽNÉ!!!
A protože psychopat je člověk jako každý jiný, umí i navzdor Božímu slovu skutečně nenávidět. To již ale všichni víme. Původně jsem své bývalé spolužačce Věrce (prokleté jméno) plánovala složit samet, nakonec vše dopadlo následovně:
K ničemu
Ty volšové ruce,
jež zdědila jsem po svém
otci, ty ubožácké geny,
co nutí ostatní se mi smát.
Ehm, ehm, zvuky, které linou
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.