Římský setník , který ukřižované hlídal, namočil houbu do octa, nabodl ji na kopí a podal Mistrovi k ústům. Ježíš řekl: ,,Dokonáno jest´´ a skonal.
NANEBEVSTOUPENÍ
Po čtyřicet dnů se Ježíš zjevoval svým učedníkům a učil je o království Božím. Ukázal se jim v Emausích, v Jeruzalémě i v Galileji u Tiberiatského jezera. Tam si zavolal Šimona Petra a ptal se ho: ,,Petře, miluješ mě více než ostatní?´´
,,Ano, Pane.´´
,,Pas mé beránky!´´ řekl mu Ježíš. Chvíli poté se ho zeptal podruhé: ,,Petře, miluješ mě?´´
,,Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.´´
,,Buď pastýřem mých ovcí!´´ řekl Ježíš.
Pak se ho zeptal ještě jednou: ,,Petře, máš mě rád?´´
Petr se zarmoutil nad tím, že se Ježíš ptá potřetí, a odpověděl: ,,Pane, vždyť ty víš všechno. Víš tedy také, že tě mám rád.´´
,,Pas mé ovce!´´ řekl Ježíš. ,,Následuj mě! Ale pamatuj: dokud jsi mladý, chodíš, kam chceš. Až zestárneš, povedou tě tam, kam nechceš.´´ Naznačil tak Petrovi, jakou smrtí zemře.
Mnoho lidí, kteří se teologií příliš nezabývají by mohlo v tuto chvíli namítat: ,,Proč se vlastně Ježíš ptá tolikrát toho Petra dokola pořád na to samé? Já osobně se domnívám, že Mistr chtěl dát svému nejmilejšímu učedníkovi ještě jednu šanci (odkaz na již zmíněné trojité zapření), jelikož učení našeho Pána zní zcela jasně: ,,Kdo zapře mě, toho zapřu i JÁ!´´ A právě o tomto je ta takzvaná BOŽÍ MILOST!!! ☺ Ten, kdo NAŠEHO OTCE upřímně žádá, dostává! Ten, kdo upřímně lituje, tomu bývá odpuštěno!
Přišli i ostatní učedníci a ptali se ,,Pane, kdy přijde tvoje království?´´
,,Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci. Jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali vše, co jsem vám přikázal.´´
Po těchto slovech byl před očima svých učedníků vzat vzhůru a zmizel v oblacích. Jeho žáci upřeně hleděli k nebi a ani si nevšimli, že vedle nich stojí dva muži v bílých rouchách.
,,Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi?´´ promluvili k učedníkům. ,,Přijde čas, kdy se Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu vrátí právě tak, jako jste ho nyní viděli odcházet.´´
Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) bývá často v přímé spojitosti s takzvaným ´´syndromem zavržení otce.´´ Dle psychologických studií je vždy na vině matka. Ale to, jak se za ta dlouhá léta společného soužití chovala k matce i potomkovi hlava rodiny, povětšinou (pokud nejde přímo o tělesné týrání či tresty nebo pohlavní zneužívání) nikdo příliš nezkoumá. Dítě (často dívka) má za těchto okolností v sobě hluboce zakořeněnou nenávist vůči tomuto členu rodiny. Ano, vždy záleží na úhlu pohledu, ale naši znalci se dosti často na tento rodinný nesvár dívají příliš jednotvárně, zaujatě. Vždy existuje / je na scéně nějaká závažnější příčina, zároveň i její ambivalentní důsledek. A přitom způsob řešení celého ´´problému´´ je mnohem snazší, než by se kdejakému obyčejnému smrtelníkovi mohlo jevit. Pokud mohu mluvit sama za sebe, bohatě by stačilo, kdyby si můj biologický otec přede mnou klekl na kolena a s upřímnou kajícností (jak v hlase, ve tváři, v srdci) mi sdělil tuto velmi altruistickou frázi: ,,Je mi to líto, choval jsem se jako ´´KRETÉN A HOVADO´´, odpusť mi to! Po tomto dosti srdceryvném projevu bych mu velmi pravděpodobně odpustila a ZLO BY BYLO ZAŽEHNÁNO (viz. spojitost s disociální a narcistickou poruchou osobnosti)! Největší úskalí spočívá však v tom, že někteří otcové jsou natolik egoističtí a do sebe zahledění, že by k něčemu tak odvážnému nikdy nedospěli. Maximálně se Vám tak vysmějí do tváře takovým tím stylem: ´´Já nic, já HERO!!!´´






Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.