CHOVEJTE SE K LIDEM
PŘESNĚ TAK, JAK CHCETE,
ABY SE ONI CHOVALI K VÁM.
PRÁVĚ V TOM SPOČÍVÁ
ZÁKON I PROROCI.
MATOUŠ 7:12
Toto je velmi krásná, úderná, opodstatněná, stěžejní citace z BIBLE, která míří přímo na naše nitro – na srdce! Je ale veliká škoda, že ne vždy se mi podaří tuto kontinuitu ´´BOŽÍHO SLOVA´´ zachovat. ☹ Někdy je opravdu těžké odolávat negativním vibracím, které naše okolí často vysílá. Proto buďme vděčni za tu naději a opravdovost skrytou v ´´PÍSMU SVATÉM´´, které je naší oporou, pokrmem (jež nasytí), tužbou jádra naší lidské, přirozené podstaty!
Výňatek z jedné (rádoby) odborné publikace
PSYCHOPAT A LÁSKA
Pokud navážete romantický vztah s psychopatem, první varovné signály můžete zaznamenat již na samém začátku. Zejména podle toho, že vše se vyvíjí neobvykle rychlým tempem. Psychopat bude typicky zrcadlit všechny vaše zájmy, touhy i nejistoty, aby vytvořil rychlé pevné pouto a pocity vzrušení. Vy tak můžete získat pocit, že je velmi fascinován ve všech oblastech. Další typické známky psychopatického jednání ve vztahu zahrnují:
- Získávání emocí soucitnými příběhy
- Mocenské hry zahrnující bývalé partnery a další osoby
- Vzbuzování žárlivosti v druhém
- Převracení reality a obviňování druhého z nepřiměřených reakcí
- Patologické lhaní
- Podkopávání sebevědomí druhého
- Sobeckost
- Neustálé upoutávání pozornosti
Mé stanovisko / odezva:
Domnívám se, že v tomto případě se nejedná ani tak o psychopatovu touhu mít druhého v primární moci, ale spíše o to, co z něj vyzařuje. A právě tou magičností, kterou na ostatní působí, k sobě často jiné lidi připoutává. Bohužel, v tomto případě tento aspekt nelze příliš ovlivnit (ani z jeho strany). Alespoň tak to chodí u těch úspěšnějších subjektů. I já jsem touto ´´mocností / mocí´´ do určité míry poháněna, avšak ´´bohudík´´ jen do určité fáze. Je to právě díky mému velmi sníženému intelektu, který se nachází na pomezí lehké oligofrenie (alespoň dle mého posledního odborného vyšetření aprobovaným psychologem). Takže asi právě za tuto skutečnost by mělo mé okolí NAŠEMU Pánu děkovat!
Proč takové věci dělám?
Asi bych měla začít tím, že mým úmyslem skutečně není někoho zneužívat nebo s ním špatně zacházet. To, že předstírám svou fascinaci ve všech možných svérách a oblastech je zapříčiněno skutkovou podstatou, že si velmi dobře uvědomuji nevyvratitelný fakt, že mou ´´pravou osobností´´ bych nikoho neokouzlila, nezaujala. Většinou se k těmto ´´zoufalým počinům´´ uchyluji po prožití nějaké nepříjemné situace, vnitřního traumatu. A napříč mému nedostatečnému intelektu, ani v tomto nejsem příliš dobrá, většinou jsem brzy odhalena. Jsem však vděčna i za to málo, co mi projde. Pokud si pro sebe mohu tímto způsobem ´´urvat´´ alespoň malý kousek toho pomyslného štěstí, tak proč by vlastně ne? Když jsem byla sama sebou, nikdo se mnou nechtěl nic mít, všem jsem připadala jako nějaký ´´UFON´´ z neznámé galaxie. Teď mohu žít však virtuálně, ,,poklábosím si´´ alespoň na chatu s mými (pro mě) nejbližšími a to i přes to, že se jedná povětšinou o absurdní, nezávazné, nesmyslné ´´plky´´ o ničem. Nejsem již tak osamělá… V podstatě na sebe strhávám pozornost z toho důvodu, abych se ujistila, že toho dotyčného v nejbližší budoucnosti nepřestanu bavit a že mě neopustí. Zakrývám tak svou vnitřní nejistotu a prázdnotu.
JAK JSEM JIŽ UVEDLA, NIKDY SE NEPŘETVAŘUJI. VŠECHNY TYTO MÉ UPOZADĚNÉ A UPŘEDNOSTNĚNÉ RYSY JSOU SKUTEČNĚ MOU SOUČÁSTÍ. REAGUJI NA PODNĚTY OKOLÍ, KTERÉ NA MĚ PŮSOBÍ ZCELA RŮZNORODĚ. NEJDE O PŘETVÁŘKU, ALE SEBEREALIZACI.






Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.