Dnešní moderní doba
Veliká spousta mladých mužů hledá vztah. Ale ne takový, jako hromada naivních dívek. Většinou se rozpadne ve chvíli, kdy má dojít na pohlavní styk. Ne každá dívka v adolescentním rozmezí věku je na tuto formu rozkoše připravená… Tito chlapci ukončují své vztahy nejrůznějšími způsoby. Kupříkladu takto: Hele, promiň, vykousnul jsem se na chatě s jednou mou kamarádkou, myslím, že bychom si měli dát pauzu. Některá pubescentní děvčata jsou dokonce tak naivní, že i to jsou ochotny ,,své lásce´´ odpustit. Avšak každý zasvěcený člověk ví, že toto ačkoliv krkolomné vyjádření znamená rozchod. Jsou však i jedinci (muži), pro které tato věta znamená pouze přestávku v jejich předchozím intimním životě.
Nebezpečí číhá na každém rohu
Někteří lidé se ukájejí ve vlastní pýše a uražené ješitnosti. Jakmile není po jejich, útočí na ostatní, doufají, že jejich přisluhovači jim poskytnou veškerou možnou podporu. Kdyby se tak nestalo, ten dotyčný by byl úplně bezbranný a na slabšího jedince by si nikdy nedovolil. Většina z těchto existencí si tak kompenzuje nějaký svůj komplex či nedostatek. Proto je lepší se takovým to lidem vyhýbat, ne-li je ignorovat, za Vaše slzy nestojí. Avšak přisluhovači těchto již zmíněných existencí bývají velmi zdatní řečníci, špatně socializovatelní a jsou velmi rádi, že se mohou neposkvrněně veřejně projevit.
Je zajímavé, jak dokáží někteří lidé vnímat negativizmus ostatních a povznést se nad to. Obdivuhodné na tom je, že jejich hlavní prioritou je ukázat ostatním své stinné stránky a obrátit je v pozitivum. Snést i modré z nebe není vždy to pravé, pokud to protějšek nedokáže vyvážit protislužbou. Když už nás taková sorta lidí ubíjí, je to na jednu stranu prospěšné pro rozvíjení našeho tvůrčího potenciálu. Takže i tato skupina nám je bohatým přínosem…
Takto nějak probíhá osobnostní parazitizmus…
Šípy námi vystřelené do světa
Plod naší dávné, dnes již zapomenuté lásky není naším majetkem, nýbrž šípem, který jsme vystřelili do světa… Čas je pomíjivý, stejně jako katetr, bloudící v věčných chvílích. Je možné, že spolu může něco takto úzce souviset a zároveň si tak bezúčelně odporovat?
Správné rozhodnutí?
Většina z nás (obyčejných lidí) se snaží chovat podle jakési alžírské, blíže neurčené etikety, ale často místo pozitivní odezvy tak vstoupí pro změnu a ,,velikou slávu´´ z bláta do louže…
Někdy ze zoufalství vykonáme taková rozhodnutí, kterých v zápětí litujeme. Přesto, že máme vždy na výběr, zvolíme si absolutně nesprávně. A z jakého důvodu? Těch je nespočetně mnoho. Může to být zášť, závist, pošramocené sebevědomí nebo zahanbení v kombinaci s planou touhou udělat někomu radost. Avšak v důsledku toho všeho, zastírání kryje opět jen zastírání. Nemyslíme na nic jiného a nedokážeme se soustředit. Náš hřích nás vnitřně užírá a zároveň děsivým způsobem fascinuje… Nejhorší na tom je, že nás vždy dostihne a pohltí.
Následky předmětného hříchu nás provází po celý život
Hřích, jenž spočinul onen čas na našich bedrech, táhne se za námi v zimě i ve vysokých vedrech. Nikdy neupadne nadobro v zapomnění, je pouze překryt obalem intervalu, jež je zastoupen hříchy novými, čerstvými, připravenými opět propuknout. Říkáme si: Já už to nikdy neudělám! Ale nepřízeň osudu jako by nám chtěla tiše pošeptat: Své ,,dávné´´ poskvrněnosti z mládí se již nikdy nezbavíš!!!
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně upřímnou a syrovou sondou do hlubin lidské duše, která se potýká s duševní nemocí, traumatem a hledáním Boha. Nosná myšlenka – snaha pochopit vlastní odlišnost a najít pro ni místo ve světě – je nesmírně silná a originální. Ačkoliv dílo postrádá klasickou dějovou zápletku, jeho autenticita a odvaha otevírat tabuizovaná témata psychopatie a víry jsou obdivuhodné.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu přímo sálá intenzivní směsice emocí, od hlubokého zoufalství a pocitu nepochopení až po vzdor a touhu po vykoupení. Autorce se daří čtenáře vtáhnout do svého vnitřního, velmi chaotického světa, z něhož občas až mrazí. Nálada neustále kolísá mezi filozofickým klidem a drásavou bolestí, což přesně odráží téma rozpolcené mysli a zanechává to velmi silný dojem.
Provedení – ★★★☆☆
Slovní zásoba je velmi bohatá a autorka prokazuje velký cit pro expresivní vyjadřování i tvorbu básní. Text však naráží na obrovskou roztříštěnost – neustálé přeskakování mezi esejí, poezií, deníkovými záznamy a citacemi narušuje plynulost a celkovou čtivost. Objevují se zde pravopisné chyby, překlepy a nestandardní interpunkce (např. uvozovky), ale obsahová hloubka a snaha o sebereflexi tyto formální nedostatky do značné míry vyvažují. Pro příště by velmi pomohlo dát textu jasnější a klidnější strukturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi netradiční, hluboce osobní a myšlenkově hutné dílo, které se vzpírá běžným literárním škatulkám. Autorka do psaní vložila obrovský kus sebe, což z textu činí fascinující, i když čtenářsky náročnou zpověď. Pokud se v budoucnu podaří tento nesporný literární a myšlenkový potenciál usměrnit do ucelenější formy, vznikne skutečně výjimečná kniha. Rozhodně v psaní pokračujte, máte světu co říct a váš hlas je důležitý.