„Každé velkoměsto, je plodnou půdou pro různé nadávky, ale nikde se jim nedaří tak dobře, jako v Praze. Pozorujeme pětileté hochy. Všimněte si hochů desetiletých a patnáctiletých nastávajících jinochů. Kdykoli mluví mezi sebou, zahájí rozhovor homérsky prostým a výrazným oslovením: Ty vole.“ Přestal číst, podíval se na mne a s výrazem důležitosti mi prozradil, že: „Je to článek starý rovných sto let. Takže oslovení vole má narozeniny. Ty vole.“ Vyvrátil jsem mu jeho tvrzení, i přesto, že o tom nic víc nevím. „Jenže před sto lety vyšel pouze článek, kdežto oslovení bylo již s nejvyšší pravděpodobností používáno už dříve. I když se přiznám, že jsem si bláhově myslel, že přišlo do módy až po válce.“
S tímto tvrzením musel souhlasit. Zeptal se však, proč se oslovujeme kohoutím krkem. Vyvedl jsem jej opět z omylu. „Vůl není kohoutí krk. Kohoutímu krku se říká vole.“ Toto prohlášení bylo pro něj jako bych mu píchl do sedínky šídlo. „Vždyť jsem to povídal. Je to vole, vole.“
„Tentokrát jsem na koni já a ty chvíli mlč,“ požádal jsem jej. Podíval se na mě, jako bych ztratil rozum, a sáhl mi na čelo, jestli nemám horečku.
„O jakém koni mluvíš? Nejsi nemocen?“ Měl o mě chudák starost. Posadil jsem jej zpátky do křesla a započal nechtěný monolog.
„Když někdo řekne, že je na koni, myslí tím, že má pravdu, neboli že je výš, než ten druhý, který nemá takový rozhled, jako ten, jenž na koni sedí. Je to přirovnání. Můžeš si to klidně vygooglovat.“ Místo toho, aby se snažil rčení pochopit, se zeptal, jestli píšu vygooglovat s čárkou, nebo kroužkem nad u. On, že by tam psal kroužek. Ihned poté, si na papír napsal vygůglovat i vygúglovat, a s přímo studijním zájmem obě slova prohlížel. Vzal jsem mu pero a napsal pod jeho varianty vygooglovat. Byl chvíli ticho, jako by přemýšlel, (I když si myslím, že je to moc silné slovo. Po delší známosti bych u něj zvolil variantu: Byl chvíli ticho, jako by si nevěděl rady.) a pak poťukal perem na ů a souhlasně zahýkal. „Ů s kroužkem je lepší.“ Byl jsem rád, že je sám sebou spokojen, a já se mohu opět věnovat usínání. Když už jsem skoro zabral, zatřásl se mnou a pravil, že spát mohu v urně a ať mu vysvětlím to vole. A bylo po spánku. Opravil jsem jej, že se neříká v urně, ale v hrobě a on na to řekl, že je nová doba a do hrobu se už lidé nedávají. Probral jsem slovo vole i slovo vůl a pro jistotu jsem přidal i definici o floskuli, neboť tím se slovo vole stalo, když se významově vyprázdnilo. Bohužel jsem si tím moc nepomohl, neboť jsem mu musel znovu vysvětlovat termín, významově vyprázdnilo. Je totiž úplně blbej.
- Návštěva u rodičů
(pošetilé)
Mám kamaráda. Netvrdím, že je mimozemšťan, ale je úplně blbej. Dalším krokem v seznamování se s mojí novou láskou byla návštěva Janiny rodiny. Musím podotknout, že není nic jednoduché a v případě mimozemšťana v rodině je to přímo složité.
Abych vám přiblížil náš rozhovor, týkající se tohoto problému, slyšte a přemýšlejte. (vlastně čtěte a přemýšlejte)
Hlasité předčítání