Román

Dušinka
Četba díla zabere cca 261 min.

Zatvářil se, jako že tomu rozumí a prohlásil: „Budeme létat tak jako minule?“ Na to vskutku nemám. Vzdal jsem to. Odešel jsem do baru se opít a doufal, že nepřiletí snaživý mimozemšťan a nebude vyřvávat, že je mimozemšťan. Jak říkám, je úplně blbej.

 

  1. Plakát v tramvaji

(nekvalitní)

 

   Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Od pondělka je smutný. Co smutný? Nešťastný. Jen chodí sem a tam a neustále opakuje: „Já ji musím najít.“

Zeptal jsem se, koho že to chce najít. Řekl, že potkal ženu od nich. Seděla v tramvaji, která jela proti. Namítl jsem, že mám několik verzí vysvětlení. První je ta, že jí byla jen podobná. Druhá verze je celkem tvrdá a to, že je již dlouho odloučen od svého národa, že mu šibe. A třetí verzí je, že tu na zemi od nich není sám. Vybral si třetí verzi, neboť ji prý opravdu viděl. Mám však nechat verze verzemi, a poradit mu, jak ji najít. V televizi prý viděl film, a ten řešil něco podobného plakáty, nalepenými na stromy, zdi a sloupy. Nenechal jsem jej tuto variantu dál rozvíjet s tím, že si dovedu představit, co by se dělo, kdyby se objevily plakáty, s textem: Mimozemšťan z planety xyzž, hledá ženu za účelem seznámení. První den by se přihlásili senzacechtiví novináři, druhý den by se přihlásily sňatkuchtivé baby z celého okolí a třetí den by se přihlásila policie spolu s psychiatry.

Nezbývalo než zjistit, kdy a kam jela. Udělali jsme rekonstrukci jeho jízdy. V 14.15 vyšel z knihovny a nasedl na tramvaj číslo 9. Udělali jsme totéž a po chvíli potkali jiný vůz, který na této trati jezdí. Kamarád zakřičel, že je tam zase a zatáhl za záchrannou brzdu. Vyskočili jsme uprostřed ulice a utíkali za druhou tramvají. Dohnali jsme ji na další křižovatce. Řidič nám otevřel, i přesto, že jsme nebyli na zastávce. Když zavřel dveře, oznámil nám, že mu z centrály volali a že nás ta záchranná brzda vyjde na tisícovku. Zaplatil jsem pokutu a Dušinka mezitím hledal na sedadlech svou vyvolenou. Když jí nenašel, usedli jsme na sedadla. Vtom kamarád zvedl zklamaně ruku a ukázal na plakát, přilepený na skle. Z reklamy na zubní pastu se usmívala dlouhovlasá blondýna s textem, Vaše vlasy, naše starost. „Je jim jen podobná,“ řekl a přesto, že mi jej bylo líto, jsem si o něm i nadále myslel, že je úplně blbej.

 

  1. Kolo

(slabota)

 

   Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Zajímalo mě, jaké u nich mají dopravní prostředky. Prý je to hodně podobné jako u nás. Auta, metro, letadla, tramvaje, vlaky i autobusy. Jen vypadají trochu jinak. Jedno však nemají, a to kola a motorky. Požádal mě, jestli bych si nemohl koupit kolo, aby si ho vyzkoušel. Po zkušenosti s autem jsem však zvolil variantu méně rizikovou. Půjčil jsem si od mamky z kůlny staré kolo, které pamatuje ještě Šemíka, když byl hříbě. Mamka sice říkala, že si mohu půjčit její novou tříkolku, kterou má v garáži, ale s díky jsem odmítl. Na staré cestě za domem jsme zkoušeli první metry. Dušinka se sice snažil, ale asi nemá pražádný cit pro rovnováhu. Jel opřen o mé rameno a vždy, když se pustil, okamžitě spadl. Po několika hodinách jsem musel jít pryč a kamaráda jsem svěřil mamce s tím, aby na něj dohlédla, než se vrátím. Věděl jsem, že tvrdohlavý mimozemšťan jen tak svoji snahu neopustí, a v klidu jsem odešel.

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Jak se ti to líbilo?

5/5 (1)
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Ve své ordinaci se Marwan posadil na židli a položil hlavu do dlaní. Myšlenky mu vířily hlavou –...
Seděl ve své kanceláři v AstraDyne, oči upřené na monitor. Už dávno nevnímal zobrazovaná data....
Jakub a Nikola znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila do or...
Danuše nejprve sdílela obecný příspěvek o rizicích, která představují „zahraniční lékaři ...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
Prolog Krásné svěží ráno. Skrz stromy les propouštěl jen několik málo paprsků slunce. Ptáci ...
Natálie řešila v následujících dnech i svou školu. Naštěstí vedení konzervatoře nakonec přih...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Jakub Doležal seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole. Prsty...
Uplynuly už tři a půl měsíce od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšovala, st...
tento pokus o knihu vznikl na základě přečtení 3 předchozích dílů Poslední aristokratky. Toto j...
Ten sychravý víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice. Už dlouh...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Uplynuly už tři a půl měsíce od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšovala, st...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechal...
Bylo začátkem září. Poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Matouš se znovu sešel úplně se všemi – s Adamem, Jakubem, Eliškou i Nikolou. Svíral v rukou anon...
Byl to jeden z těch večerů, kdy podzimní tma přichází rychle. A tehdy k tomu došlo. Začalo to je...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
Alkohol v krvi aneb S kamionem po Evropě   Ferdova smrt Jmenuji se Mikuláš Čert. Nen...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Markýz Cavendish
Markýz Niel Cavendish se potýká s nejtěžším možným rozhodnutím, je nucen vybrat si manželku. S...
Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku