„Krásně ti voní z pusy. Aspoň že ty zuby neflákáš.“
Tvářil se provinile, jako při policejním výslechu.
„No, co je? Kdyby jsi stejný úsilí věnoval i matice, bylo by všechno o dost snazší.“
„Jo. Ale teď mám prázdniny,“ řekl s lehkým náznakem vzdoru.
„To ale neznamená, že si občas neprojedeš pár příkladů.“
Sklopil zrak. Připomínal hříšníka, který od kněze právě vyfasoval deset Zdrávasů.
„Venku dobrý? Dorazil i Lukáš?“ zeptala se syna.
Odpovědět už nestihl.
„Jo. Dorazili všichni jeho kámoši, Petro. Blbnuli na prolejzačkách, hráli na honěnou a dělali všechno to, co osmiletí kluci obvykle dělají. Ale odmlouval, když jsem mu oznámil, že jdeme domů, že?“
Kluk koukl na otce a přikývl.
„Díky Tomáši, ale určitě by mi to zvládnul říct sám,“ poznamenala podrážděně.
Otočila se zpátky k němu.
„Tátu máš poslouchat. Příště se na tebe vykašle a zůstaneš sedět doma.“
Když viděla tu našpulenou pusu, nemohla odolat s posledním rýpavým dodatkem „a budeš počítat příklady.“
„Příště chci jít na hřiště sám,“ oznamoval napůl bojovně, napůl prosebně. „Proč nemůžu? Kluci taky chodí sami.“
„Ostatní kluci mají rodiče deset metrů od hřiště,“ vstoupil mu otec rezolutně do cesty. „Ty to máš dva kilometry po silnici a pak další kilometr podél lesa. Navíc je hned vedle hospoda a v ní spousta ožralých debilů. Běž spát a o všem přemýšlej.“
Natáhl se po pivu.
„O všem přemýšlej? Vždyť se mu jen nechtělo jít domů, Tomáši.“
Chvilku mlčel a pak raději zatočil.
„Ráno půjdu za Honzou. Vezmu u něj jen pár věcí. Auto nechám doma.“
„Má pršet,“ kontrovala.
„Tomu uvěřím, až ten déšť uvidím.“
„Fajn. Jestli pršet nebude, můžeš ho vzít sebou.“
Kluk se zastavil ve dveřích a čekal, co táta řekne.
„Vyrážím v osm. Jestli budeš spát, jdu bez tebe.“
Čas pokročil. Pověsil vlhký ručník na topení, natáhl přes sebe oprané tričko a sáhl po kartáčku. Zrcadlo ho znervózňovalo. Nemohl na sebe koukat. Myšlenky mu létaly hlavou jako hejno splašených racků.
Z ložnice vycházelo slabé bledé světlo. Vešel dovnitř. Pod displejem telefonu se v matných konturách rýsoval její obličej. Lehl si vedle ní a pokusil se rychle usnout. Postel se okamžitě změnila v tvrdou zem zvlněnou kořeny staletých stromů.
Po třech hodinách převalování to vzdal. Telefon vedle něj už dávno zhasl. Spokojeně spala. Sešel dolů, natáhl se na gauč a zapnul televizi. Dokument o slavném hollywoodském herci nevnímal. Duchem byl v lese, jen pár desítek metrů od hřiště.
