Tomáš se nenechal vyvést z míry. „Nemluvil sem přece o tom, jestli hřiště bylo nebo nebylo prázdný. Jen, že mě to táhlo do lesa za ní. Volal sem několikrát na Tadeáše a doufal, že je zastihnu spolu, aby nedošlo k nejhoršímu. Leč bohužel,“ sklopil hlavu.
„Stála v dubovém háji. Byla jako princezna v zeleným království. Alkohol v žilách a chtíč, který mě pronásleduje roky,“ soukal ze sebe roztřeseným hlasem. „Prostě nešlo odolat. Obzvláště, když tam Tadeáš nebyl. Ten klacek mi do ruky přistál, ani nevím jak. Pak už to šlo ráz na ráz.“
„Pane Skalický,“ pronesl detektiv nevzrušeně a zapíchl přitom prst do desek před sebou „víte, co tady na těch stránkách píše soudní lékař?“
Mlčel.
„Tedy nevíte,“ navázal na svou řeč detektiv Vrána. „Jak by jste také mohl. Ale žádný strach. Rád vám to povím. Ta dívka zemřela díky masivní ztrátě krve. To však teď není až tolik podstatné. Důležitý je především fakt, že četné rány na hlavě byly mělkého charakteru.
Tomáš stále mlčel a čekal, až si ten funebrák odbude svou hvězdnou kreaci pod září reflektorů.
„Abych to upřesnil, pane Skalický, intenzita a rozsah zranění odpovídají útoku dítěte ve věkovém rozpětí osmi až devíti let,“ usmíval se detektiv „nikoliv útoku dospělého muže.“
„Tomáši,“ připojil se Luboš „chápu, proč ho kryješ. Jsem taky táta. Ale nemusíš to dělat. Neměl bys,“ dodal po krátké odmlce „protože tím ublížíš nejen sobě, ale i jemu, a jestli teď tvůj syn něco doopravdy potřebuje, tak je to pomocná ruka. Tvá ruka. Řekni nám popravdě, co si viděl. Vyklop to ze sebe.“
Tomáš stáhl rty a přivřel oči. Přisunutím židle těsně ke stolu podtrhl své odhodlání. Prohlížel si ty dva zkoumavě, jako si sup prohlíží nahnilou mršinu. Pak otevřel kohout a nechal toxické splašky vytékat proudem.
„Možná, že sem monstrum, ale nepovažuju se za svini. Vážně si myslíte, že potopím syna?“ položil otázku s kyselým úšklebkem na rtech.
„Bylo to moje poprvý, i když v představách mě podobný kraviny pronásledovaly dlouhý roky. Teď se sešlo víc věcí naráz. Vlastně všechno. Chlast, příležitost, ta holka a les. Chtěl sem si to užít. Omráčit jí, zarazit jí hrot klacku do krku a pak? Kdyby mě kluk nevyrušil, provedl bych jí daleko horší věci.“
Cítil, že získal jejich pozornost i údiv.
