Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 8. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (8/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

 

Ve věznici jsme se procházeli s dozorcem Timothym Vogelem, který si dobře Slessmana pamatoval, protože s ním byl ze všech dozorců nejvíce v kontaktu.

„Smím vědět, proč se zrovna ptáte po Richardovi Slessmanovi?“ zeptal se nás dozorce Vogel.

„Je zapleten do čtyř únosů a tří vražd žen. Potřebujeme o něm věděl všechno. Jak se tu choval? S kým se bavil?“ ve zkratce jsem mu to vysvětlil. Elle se držela u mě a jenom se dívala a poslouchala. Což jsme se taky domluvili, než jsme dovnitř vstoupili.

„Richard byl tichý. Spory nevyhledával, ale když došlo na věc, tak vždy dostal nakládačku. Ale jak říkám tichý, nenápadný. A když bylo něco pro něho výhodné, šel do toho. Ale jinak se choval slušně a spořádaně.“ Odpověděl nám a odemkl dveře od cel, okolo kterých jsme prošli. Všiml jsem si, že tu něco nesedí. Nedal jsem na sobě nic najevo.

„Mockrát děkujeme. Pomohl jste nám.“ Poděkoval jsem a s Vogelem jsem si podal ruku, stejně tak Elle a vyšli jsme přes vrátnici ven. Nasedli do auta a při cestě jsem volal na stanici, aby Hotchovi a Jane řekli, jaké mám podezření.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 7         Část 9 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
U stolu sedí muž a místo hlavy má šťavnaté zelené jablko. Krásně se leskne a každý by se do n...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
Uháněli jsme úzkou silnicí, vinoucí se kolem pobřeží Finistère. Neodolal jsem a přerušil dlouh...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
0