„Hotchi, to mě mrzí. Ale i když já se rozvedla s Bobbym, tak mezi námi závazek nebyl. Já těhotná nebyla. Takže se omlouvám, ale nevím jak ti poradit. Ale pokud si nešťastný, měli byste si o tom promluvit. Ale až po porodu. Ať se malému nic nestane. Třeba můžete zkusit i poradnu.“ Plácala jsem jednu kravinu za druhou. Ale byla jsem tak mimo, že prostě jsem nevěděla co říct, aby to dávalo smysl.
„Nikdo až na tebe to neví. A říkám ti to, protože jsem se zamiloval do jiné. A tou jinou jsi ty Janey.“ Zašeptal Hotch a já byla ještě víc v šoku. Ani mi nedocházelo, že ho držím za ruku. Ani jsem necítila, jak jeho palec mě hladí po hřbetu ruky. Srdce mi bušilo jak o závod.
„A-ale…T-to…. N-nejde…“ soukala jsem ze sebe snažíc najít ta správná slova. A v tu chvíli jako by do mě něco štíplo jsem vyskočila na nohy a začala chodit sem tam až moc rychle. „Hotchi, měl by si být s Hayley a s tím malým nenarozeným co je na cestě. Já za to nestojím. Nechci ničit rodinné štěstí.“ Chrlila jsem ze sebe a ani mi nedocházelo, že v podstatě dávám své city najevo. Své pravé city, které celou tu dobu cítím k Hotchovi. Hotch přešel ke mně, zastavil mě a objal.
„Miluji tebe a nenarozeného syna. Nikoho jiného. A budu o tebe bojovat do konce mého života.“ Zašeptal mi do ucha, odtáhl se a dal mi pusu na čelo. Otevřela jsem pusu, že něco řeknu, i když jsem nevěděla co, když někdo zaklepal na dveře a otevřel je.
„Promiňte, že vás ruším, ale přivedli Slessmana.“ Řekl policejní důstojník a při odchodu dveře zase zavřel.
„Tak jdeme, Jane, Máme práci.“ Řekl Hotch, který se na mě podíval. Měl zase svou kamennou tvář. Jakoby se nic nestalo. Neřekl mi, že miluje mě, neobjal mě, nedal pusu na čelo. Nic z toho se nestalo. Hlavou jsem přikývla na souhlas. Věděla jsem, že to, co se tu teď stalo, musí jít stranou. Práce byla důležitější. Nadechla jsem se a vydechla. S Hotchem jsme šli vyslechnout našeho podezřelého.
Ve věznici (z pohledu Gideona):
S Elle jsem jel do věznice, kde náš vrah Richard Slessman několik let seděl. Potřebovali jsme o Slessmanovi zjistit toho co nejvíce. Přesto jsem měl pocit, že on úplně vrah není. Že má komplice.
„Jaký je pravý důvod návštěvy nápravného zařízení, kde Slessman byl?“ zeptala se po chvíli ticha Elle. Na chvíli jsem se na ni podíval, ale hned se zase věnoval řízení.
„On má komplice. Nebo si myslíte, že by toto všechno zorganizoval sám?“ odpověděl jsem jí otázkou. Chvíli bylo ticho.
„To máte pravdu. A vy si myslíte, že ve věznici se něco dozvíme.“ Přikývla a pochopila, co mám, namysli. Proč to dělám. Hodně se mi líbila a byl jsem rozhodnut jí vzít do týmu. I když jisté pochyby jsem měl, protože jsem si všiml, jak s Jane po sobě koukaly. A to nevypadalo dobře. Ale věděl jsem a znal jsem, Jane. A ta je hodně profesionální a dokáže vytěsnit vše, co jí trápí do ústraní a věnovat se případu. Elle jsem neznal, tak jsem nevěděl, jestli i ona dokáže být profesionální. Ale přesto jsem to risknout chtěl. Poté jsme jeli mlčky do nápravného zařízení, kde jsem zaparkoval a šli jsme oba dovnitř.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Zápletka kombinující policejní vyšetřování s osobním dramatem a zakázanou láskou je nosná a mezi čtenáři velmi oblíbená. Zapojení vlastní postavy do známého seriálového prostředí nabízí zajímavou dynamiku, i když motiv nešťastného manželství a náhlého vyznání působí trochu uspěchaně. Pokud v budoucnu dáš vztahu více prostoru k postupnému vývoji, bude příběh působit ještě uvěřitelněji a silněji.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi se mi líbí, jak jsi vystihl kontrast mezi tíživým osobním přiznáním a chladnou profesionalitou, kterou práce vyšetřovatelů vyžaduje. Scéna, kdy Hotch po vyznání lásky okamžitě nasadí kamennou tvář, je skvěle napsaná a vyvolává v čtenáři přesně tu správnou dávku frustrace a napětí. Emoce postav jsou hmatatelné, jen by jim prospělo méně doslovného popisování a více drobných tělesných gest.
Provedení – ★★☆☆☆
Dialogy mají dobrý spád a posouvají děj přirozeně kupředu, což je tvá velká přednost, která text drží nad vodou. Čtivost ale bohužel sráží časté opakování slov (např. neustálé dívání do očí) a poněkud krkolomná stavba některých vět. Dej si také pozor na pravopis, jako je ‘abys’ místo ‘aby si’ nebo tvary zájmena ‘ji/jí’, a zkus se vyhnout explicitnímu označování pohledů v nadpisech – lepší je změnu perspektivy ukázat přímo v textu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o slibný příběh, který má srdce a dokáže čtenáře vtáhnout do emocionálního prožívání hlavních hrdinů. Ačkoliv stylistika a gramatika zatím potřebují trochu péče a vypsání, tvůj cit pro dialogy a budování napětí je skvělým odrazovým můstkem. Určitě v psaní pokračuj a nenech se odradit chybami. Máš velký potenciál a s každým dalším textem se budeš jen zlepšovat!