Povídka

Muž ve žluté košili

Muž ve žluté košili

 

Romana se usadila na křesle a vyčkávala, kdy přijde Stanislav, značka: Zkusíme štěstí. Nikdy ho neviděla a tak odhadovala, kdo by to mohl být z přicházejících hostů. Tenhle snad ne. Má pupek, jako sud. A tenhle je divnej. Snad to nebude ten otrapa, co se tváří, jako by neuměl číst? Konečně vešel muž ve žluté košili, který by se jí i líbil. Zastavil se u jejího stolu a zeptal se, jestli si může přisednout. Romana byla zmatená. Je to Stanislav? Nebo je to jen nějaký vyhledávač zážitků? Muž se žlutou košilí se na ni podíval a zeptal se: „Jsi kurva? Jestli ne, tak promiň, ale vypadáš tak.“

Romana neodpověděla. Tu vstoupil mladík, se světlými, kudrnatými vlasy a hledal očima po místnosti. To bude on. Romaně se líbil, ale byl trochu moc vysoký. Když uviděl dívku s čelenkou, usmál se a došel ke stolu.

„Ahoj, já jsem Standa. Ty jsi Romana?“ zeptal se a nečekaje na odpověď, sedl si na třetí židli.

„Doufám, že nečekáš dlouho. Ujelo mi Metro.“

Muž ve žluté košili znejistěl a po chvíli, bez jakékoliv snahy o pokračování v trapné konverzaci, opustil bojiště.

Večer proběhl v klidu. Žádná kolize, žádné trapasy, ale ani žádná jiskra mezi nimi nezasvítila. Domluvili se na druhém rande a to bylo všechno. Romana uvažovala, jestli tam vůbec půjde.

Druhý den byla domluvená s kamarádkami, že se přidají k průvodu, který byl naplánován na protest. Ani nevěděla, proti čemu protestují, ale měla chuť být u něčeho, co se děje s velkým Ď. Dav lidí je pohltil a tlačil k místu, kde stála řada ozbrojených policistů. Po několika minutách zjistila Romana, že své kamarádky ztratila z dohledu a že jí dav tlačí, bez jejího souhlasu kamsi, k centru událostí. Už se stmívalo. Když se snažila vymanit se z davu, nešlo to. Až když se celý dav zastavil, byla schopná se nadechnout. Místo se uvolnilo a zhruba deset metrů před nimi bylo několik řad ozbrojených policistů, kteří tu měli „zajišťovat“ pořádek. Demonstranti křičeli, házeli po živé zdi vše možné a Romana se jen modlila. Po několika minutách, které jí připadaly dlouhé jako týden, do ní drcnul někdo zezadu. Byl to Standa. Konečně někdo známý. Romana si oddychla, ale svíravý pocit v ní nekončil. Standa k ní přistoupil a spontánně jí políbil.

Dav se dal opět do pohybu. Nešlo tu masu těl zastavit. Jako by je nesl příboj. Policisté dostali rozkaz. Mlátili obušky vše, co se před nimi objevilo. Když lidé padali pod ranami k zemi, ostatní po nich nechtě šlapali, protože byli tlačeni zezadu dalšími demonstranty.

Romana byla dotlačena až k policistům. Neměla nejmenší chuť bojovat s obrněncem, ani nebyla z těch, kteří si na policistech ukájí svou chuť ubližovat, jen chtěla pryč.

Tu však zakopla. Padla na zem a náhodou hned vedle Standy, kterému z obočí tekla krev. Romana mu ránu otřela rukávem a políbila ho. Když zvedla hlavu, stál nad nimi policista v plné zbroji a chystal se na nový úder. Romanu popadl vztek. Vstala a vší silou praštila policistu po hlavě, až mu sklouzla přilba. Byl to ten chlápek z restaurace se žlutou košilí. Konečně měla důvod! Vrazila mu pěstí mezi oči, popadla krvácejícího Standu a cpala se s ním pokud možno co nejdál od toho hrubiána. Už nikdy nechce vidět žlutou košili.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
0