Povídka

2. díl – Pokušení – 9. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (19/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

 

Tři studenti u výtahu:

 

Jeden student a dvě studentky se sešli u výtahu. Čekají, až výtah přijede. Jedna ze studentek se podívala na studenta.

„Tak ses s ní rozešel.“ Promluvila jedna ze studentek. Student se na ní podíval.

„Nemáš na krku řetízek.“ Vysvětlila, když jí došlo, proč na ni tak kouká.

„Jo, chci randit s někým jiným.“ Přikývl s úsměvem na rtech.

„Jak se jmenuje?“ zeptala se ta druhá studentka.

„Brian.“ Odpověděl a podíval se na tu druhou studentku.

„Ach. No, to je docela dobrý důvod.“ Reagovala překvapeně ta první studentka. I ta druhá studentka se tvářila překvapeně. Ani jedna takovou odpověď nečekala.

„Vzala to v pohodě?“ zeptala se druhá studentka, když se jako první vzpamatovala.

„Jo, ale řekla mi, že homosexualita je hřích. A že na mě dopadne boží hněv.“ Řekl s úsměvem a podrbal se na zátylku. Výtah přijel a všichni tři si nastoupili.

 

U horké linky:

 

Při debatě a přemýšlení se ozval Derekův mobil. Derek to hned vzal a dal na hlasiťák, takže jsme to všichni slyšeli.

„Garcino, tak co máš? Jinak tě slyší všichni.“ hned se zeptal Derek. Opřela jsem se o stůl a v napětí čekala, co na nás Garcina vybalí.

„Existuje jedna věc, kterou vám mohu s jistotou říct.“ Ozval se hlas Garciny. Tohle jsem moc v lásce neměla, když nás Garcina napínala. „Ten chlap neříká Karen. Zní to spíš jako Ka-rown.“ Dodala a nedala a najevo žádnou emoci. Překvapeně jsem se po všech podívala.

„Garcino, je to sakra Ka-rown?“ zeptal se nechápavě Derek. Kdyby se nezeptal Derek, tak by se zeptal někdo jiný.

„Pokud na to přijdu, budu k pomilování?“ zeptala se Garcina a já tentokrát měla co dělat, abych nevybuchla smíchy. Garcina i při těchto složitých situacích se nás snažila rozesmát a na chvíli nám uvolnila těla. Jen Gideon toto nechápal a tvářil se nechápavě. Jediná já s Teressou jsem měla co dělat, se nezačít smát. Ostatní se usmívali. Hotch se tvářil stejně. Kamenná tvář bez emocí.

„Určitě bonbónku…S Reidem.“ Dodal, což myslel, že se na to s Reidovou pomocí přijde. Zatím.“ Rozloučil se a hovor ukončil.

„Takže ne Karen, ale Charown. Zní mi to povědomě.“ Řekla zamyšleně Teressa a já se na ni podívala, stejně tak Reid.

„Dělám to kvůli Charovnu.“ Ozval se Reid, na kterého jsme se všichni otočili. „To je z hebrejštiny. Znamená to Boží hněv.“ Hned vysvětlil Reid, co to znamená. Podívala jsem se na Teressu, na které jsem poznala, že dost usilovně přemýšlí.

„Tak jo. Takže motiv je z náboženského hlediska?“ zeptala jsem se a podívala se po všech.

„V mnoha náboženství Bůh souvisí s ohněm. Brahman znamená oheň v hinduismu. A židé zase Boha považují za ohnivý sloup. Křesťané zase oheň považují za boží hněv.“ Začal víc vysvětlovat Reid, co se týká významu Boha v jiných kulturách, který je spojován s ohněm.

„Dobře, takže budeme hledat hlavní teologii.“ Rozhodl Gideon na co se teď zaměříme.

„Možná trestá ostatní studenty, hlavně kvůli jejich hříchům, o kterých ví.“ Navrhla jsem, co mě napadlo.

„Ale jaké je nejhříšnější místo tady v kampusu?“ zeptala se nás Elle a po všech se podívala.

„No tak Elle. Když jsem byl na vysoké škole tak hřích se konal všude.“ Pronesl Derek k Elle, že toto asi nebude úplně správný směr.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 18         Část 20 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Se stromy si hrál jemný vítr. Z kašny proudila voda střídajíc jedny a druhé proudy. Na...
Muž ve žluté košili   Romana se usadila na křesle a vyčkávala, kdy přijde Stanislav, znač...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Výkupné za prince Zoltyho... Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdr...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
V temném hradě v Temnovišti, kde každý kout skrýval nějaké tajemství a stíny tančily po stěn...
1. Obr propouští Normana a jeho dceru Obr Ínemak se na mě pořád zlobil. Nejen kvůli zatopené ...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Lord Petr byl velmi rozrušen. Nervózně pobíhal ložnicí a při své obhajobě neustále rozpažoval:...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
Já, mé druhé já a zase já. Cinkot sklenic, tříštícího se skla a rámusu v podobě hlaholu op...
0