„Existuje několik teorií o neurologii a jejích příčinách. Ale jsou to jenom teorie.“ Pomohl Elle Reid, který nepotřeboval žádné informace z počítače. Ten věděl všechno. Všichni jsme se zasmáli.
„Tak, co se skutečně stalo v té samoobsluze?“ zeptala se Elle, když jsme se přestali smát a podívala se na něho.
„Jane, řekni jim to.“ Pobídl mě s úsměvem Gideon a mrknul na mě. Podívala jsem se na Gideona překvapeně, ale hned jsem se na něho usmála.
„Gideon ví o koktání jen jedno. Ví, jak to koktání vyprovokovat.“ Řekla jsem všem a zazubila se.
„T-ty si to věděla?“ dostala ze sebe ohromeně Teressa. Hlavou jsem přikývla na souhlas.
„Gideon ti to řekl?“ žasl Derek, který se taky nezmohl na jinou souvislou větu.
„Ne, přišla na to sama.“ Zastal se mě hned Gideon. Na šachovnici udělat tah a podíval se na Reida, se kterým ty šachy hrál. „Reide, nebylo to špatné, ale je to šach mat.“ řekl a tím ukončil jejich hru. Reid se zamyšleně dívat na šachovnici, na které ještě byly nějaké ty figurky.
„Proč si nám nic neřekla?“ zeptala se Elle, která se vzpamatovala.
„Slib mlčenlivost.“ Řekla jsem tajemně a trochu se ušklíbla. Už jsem se těšila domů, až zalehnu do postele a budu spát. Ale nejen já, ale i ostatní byli unaveni. Ale já hlavně chtěla být sama. Hotche jsem pro dnešek vidět už nechtěla.
Nápad – ★★★★☆
Zápletka skvěle zapadá do světa populárního seriálu a velmi dobře pracuje s dynamikou známých postav. Vnitřní konflikt hlavní hrdinky, která musí volit mezi záchranou životů a neuposlechnutím nadřízeného, dává příběhu zajímavý morální rozměr. Je to nosná myšlenka, na které se dá skvěle stavět další vývoj charakteru.
Atmosféra – ★★★☆☆
Scéna na chodbě má slušný náběh na napětí, ale trochu ho brzdí přílišné vysvětlování toho, co už čtenář z kontextu tuší. Následný přechod do letadla naopak výborně zachycuje uvolněnou, přátelskou náladu týmu po těžkém případu. Emoce hrdinky po střelbě jsou naznačeny slibně, ale zasloužily by si jít ještě více do hloubky, aby čtenáře plně zasáhly.
Provedení – ★★☆☆☆
Text má svižné tempo a samotné repliky v dialozích působí přirozeně, což je pro čtivost obrovské plus. Stylistiku však sráží časté opakování slov (zejména jmen postav blízko sebe) a zbytečné doslovné popisování děje, místo aby z něj vyplynul. Dej si také pozor na pravidla psaní přímé řeči, kde se po uvozovkách většinou píše malé písmeno, ale nenech se tím odradit – vypravěčský cit rozhodně máš!
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi milou a čtivou fanfikci, která potěší každého fanouška předlohy díky věrnému zachycení charakterů. Ačkoliv text potřebuje stylisticky učesat a zbavit se začátečnických nešvarů v podobě nadbytečného vysvětlování, příběh má srdce a spád. Rozhodně v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro týmovou dynamiku a tvorbu dialogů!