„Musí být zkoušeni. Boží hněv…“ mluvila dál to svoje Clara.
„Claro, řekla jste mi, že jste studentka chemie. Říkala jsi o poslání Charona. Chceš přestat.“ Pokračoval Hotch, aniž by ztratil nervy. Nedal na sobě znát žádné emoce. Což musím uznat, že jsem na Hotchovi obdivovala.
„Otec, syn…“ začala Clara říkat modlitbu z bible.
„Claro.“ Zvolal Hotch. Mně po čele začal stékat pot.
„Duch svatý.“ Nevnímala Clara nikoho.
„Claro, přestaň!“ trochu zvýšil hlas Hotch.
„Bůh si je vybral.“ Promluvila Clara a už se chystala výtah podpálit. Mně nezbylo nic jiného než vystřelit, protože jinak Claru bychom nezastavili. Clara zahodila zapalovač, který zhasnul, a chytila se na levé stehno, ze kterého jí tekla krev. Uklidila jsem do svého pouzdra zbraň a běžela k ní.
„Vydrž, to bude dobré. Pomoc je na cestě.“ Řekla jsem Claře a ze svých kalhot jsem si sundala pásek a stáhla jí stehno, nad střelnou ranou, abych jsem zastavila krvácení. Ale pomoc byla hned u nás, takže o ni bylo postaráno. Šla jsem k Hotchovi, kde byl i Gideon s Teressou.
„Myslel jsem, že Reid jasně říkal, že nemáme s ní mluvit.“ Řekl Gideon Hotchovi a poplácal ho po rameni.
„Jane, jsi v pohodě?“ zeptala se mě Teressa, která hned přišla ke mně.
„Jo, jen si musím umýt ruce.“ Řekla jsem Teresse a po Hotchovi hodila naštvaný výraz.
„Prosím, pomozte nám.“ Ozvali se studenti z výtahu, o které se zbylí policisté s techniky začali starat, aby je dostali z výtahu ven. Já šla si umýt ruce. Nebylo mi zrovna dobře. Kvůli tomu, že Hotch se snažila Claru přimět jednat racionálně, a aby nic nepodnikala, což nemělo cenu, tak jsem jí musela postřelit. Nebylo to poprvé, co jsem střílela po člověku, ale nikdy mi z toho nebylo dobře. V tu chvíli mi to nedocházelo, ale Hotch jinou možnost neměl. Ani já ne. Kdyby se jí to totiž Hotch nesnažil rozmluvit, tak by mohlo dojít ještě k větší katastrofě. Přesto jsem v sobě cítila vůči Hotchovi vztek.
V tryskáči, při cestě domů:
Při cestě zpátky domů jsem byla už klidná. Ale snažila jsem se Hotche ignorovat, protože jsem se trochu bála, že budu zase zuřit. A tak jsem poslouchala ostatní, kteří se snažili vyřešit situaci s Pěšinkovým vrahem.
„Už jsem na to přišla.“ Řekla Elle a dívala se na Gideona. Ten se na Elle podíval.
„Už víš, proč koktal?“ zeptal se Gideon a podzvedl obočí, že ho to zajímá. I já čekala, na co Elle přišla.
„Když vás a Hotche poslouchala, jak se Hotch snažil Claru zastavit. To je ono že? Snažil jsem se Pěšinkového vraha zastavit.“ Vysvětlila Elle a já se pousmála. „Řekl jste mu, že víte, proč koktá. Snažil jste si získat čas. Ale ten důvod, proč koktal jste nevěděl.“ Dopověděla a v hlase zazněla její hrdost, že na to přišla.
„Jak to víš?“ zeptal se překvapeně Derek a podíval se na Elle.
„Našla jsem si to.“ Řekla Elle a usmála se na Dereka.
„To nikdo nedělá.“ Zaprotestoval Derek, ale smál se u toho.
„Já jo.“ Ozvala se Teressa, a dala jasně najevo, že co neví, si najde. Musela jsem se začít smát.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Zápletka skvěle zapadá do světa populárního seriálu a velmi dobře pracuje s dynamikou známých postav. Vnitřní konflikt hlavní hrdinky, která musí volit mezi záchranou životů a neuposlechnutím nadřízeného, dává příběhu zajímavý morální rozměr. Je to nosná myšlenka, na které se dá skvěle stavět další vývoj charakteru.
Atmosféra – ★★★☆☆
Scéna na chodbě má slušný náběh na napětí, ale trochu ho brzdí přílišné vysvětlování toho, co už čtenář z kontextu tuší. Následný přechod do letadla naopak výborně zachycuje uvolněnou, přátelskou náladu týmu po těžkém případu. Emoce hrdinky po střelbě jsou naznačeny slibně, ale zasloužily by si jít ještě více do hloubky, aby čtenáře plně zasáhly.
Provedení – ★★☆☆☆
Text má svižné tempo a samotné repliky v dialozích působí přirozeně, což je pro čtivost obrovské plus. Stylistiku však sráží časté opakování slov (zejména jmen postav blízko sebe) a zbytečné doslovné popisování děje, místo aby z něj vyplynul. Dej si také pozor na pravidla psaní přímé řeči, kde se po uvozovkách většinou píše malé písmeno, ale nenech se tím odradit – vypravěčský cit rozhodně máš!
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi milou a čtivou fanfikci, která potěší každého fanouška předlohy díky věrnému zachycení charakterů. Ačkoliv text potřebuje stylisticky učesat a zbavit se začátečnických nešvarů v podobě nadbytečného vysvětlování, příběh má srdce a spád. Rozhodně v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro týmovou dynamiku a tvorbu dialogů!