Kapitola třetí:
Existuje Octobriana?
Klárk se odebral za modrým kostýmem plným nablýskaných pozlacených knoflíků s neskrývaným údivem a uvnitř se zaobíral otázkou, co po něm vlastně kapitán může chtít. Klárk věděl, že kapitán si mohl přečíst, že je Klárk budoucí soudce, neboť osobní spis se vede na každého pasažéra a vedení lodi zpracovává na každého pasažéra pro vládu osobní profil.
Ale zároveň se divil, proč by byl zrovna diskrit “Pracovnaja Poljana” nějakým způsobem pro kapitána dostatečně motivující, že by zrovna Klárka zval k sobě.
Míjeli část lodi pro důstojníky, vše zde bylo jiné, i světlo svítilo jinak. Všude byl položen koberec a ve vzduchu byla cítit vůně, ideální klima, Klárk by se vsadil, že zde bude vše odhlučněno a chráněno proti nárazům. Lodní důstojník s ním předstoupil před kapitánovu kajutu, zaklepal na dveře a pokynul Klárkovi, aby vstoupil.
Klárk stál v kajutě s hezkým nábytkem ve starožitném stylu, velkým jídelním stolem a dokonce světe div se krbem, ve kterém plápolal oheň. Kapitán byl zrovna otočen zády, stále ještě atletická postava v modré uniformě se stříbrnými vlasy spadajícími těsně pod ramena listovala v nějakých interaktivních papírech.
“Posaďte se”, zavelel, aniž by se otočil.
Klárk se posadil ke stolu, na kterém bylo ovoce, porcelánová konvice s čajem a sušenky. “Nalejte si čaj a dejte si sušenku”.
Zjemnil vzápětí hlas… Klárk to udělal a až teprve za chvíli se kapitán otočil a šel vstříc ke Klárkovi.
O autorovi
Ulvr
Nápad – ★★★★☆
Autor se pouští do neuvěřitelně ambiciózního propletence sci-fi dystopie, filozofických úvah, náboženské mystiky a dokonce i superhrdinského mýtu. Propojení paralelních světů, od vesmírného parníku přes současnou Prahu až po utopii Velkého Otce, je velmi originální a ukazuje obrovskou fantazii. Zápletka je sice místy dost spletitá a překombinovaná, ale nosná myšlenka o hledání pravdy a podstaty lidství v různých realitách má velký potenciál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže místy velmi dobře vtáhnout do děje, obzvláště v komornějších scénách, jako je noční procházka Prahou nebo tísnivé ticho zastaveného vesmírného parníku. Emoce postav a nálada jednotlivých světů jsou hmatatelné, ale atmosféru bohužel často sráží příliš dlouhé a popisné filozofické monology, které čtenáře vytrhávají z prožitku. Pokud autor nechá scény více dýchat a omezí vysvětlování, bude pohlcení příběhem mnohem silnější.
Provedení – ★★☆☆☆
Zde je největší prostor ke zlepšení, protože stylizace a velmi dlouhá, složitá souvětí občas brzdí plynulost a čtivost textu. Dialogy často působí spíše jako přednášky než přirozená mluva, což zpomaluje tempo, a text by si zasloužil výrazné proškrtání a dynamičtější strukturu. V ukázce se nachází dost pravopisných chyb, překlepů a problémů s interpunkcí (např. nadužívání tří teček), ale to lze snadno vyřešit pečlivou korekturou, důležitější je nyní zapracovat na přirozenějším toku vyprávění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážnou a myšlenkově bohatou ukázku, která se nebojí míchat žánry a klást hluboké filozofické otázky. Autor má nesporný vypravěčský talent a obrovskou představivost, ale text momentálně trpí přílišnou roztříštěností a těžkopádnou formou. S pečlivou redakční prací, zjednodušením stavby vět a polidštěním dialogů z toho může vzniknout naprosto unikátní a fascinující román. Rozhodně v psaní pokračujte, máte co říct!