No a potom chodí do svých dobrodinských klubů a zájmových spolků, kde bojují za intelektuální ideály..” Zakřenila se..
“Ty ideály mající snad spasit vše a všechny, nepomáhající ale nikomu a ničemu, protože jsou to jen prázdné fráze bez náplně..
S jistotou sobě vlastní se tváří na všechno, že je skvělé, že bude bezchybné, a jiní se přiživují na zbytku těchto drobků.”
Svým způsobem jsou obě skupiny tak spokojené, když jim zrovna ten jejich tip vyjde a přitom sobě tak vzdáleny…
Jedna vlastně nějakým vlastním způsobem negativně podporuje tu druhou.
Pak jsou ještě další lidé, ti co jsou mezi tím, ti co chodí do práce, nebo po brigádách, aby se uživili. Potkávají je v životě série, nebo periodické kombinace negativních událostí, které se naskýtají a které jsou té skupině z těch z luxusních cestovních tříd absolutně neznámé a nahony vzdálené. Paradoxem pro mě, jako politoložku je, že tyto situace stojí v cestě těchto lidí se zajímat o veřejné dění intenzivněji, zapojovat se, dostávat informace a informace vracet, jakoby se zdálo, že tyto situace stojí mezi nimi a vysoce postavenými lidmi.”
“Zdravím”…
Vytrhl jí z přemýšlení, “to není asi ještě Ahmed”, pomyslela si, otočila se “dobrý den, co Vy tady”?
Byl to pan profesor filosofie, “letím do Španělska na třídenní seminář” odvětil “a co Vy”?
“Čekám na svého přítele, přiletí asi za 20 minut, ale chtěla jsem tu být včas, to víte Praha a zácpy”….
“Chápu, tak si to užijte, už bych měl jít do bezcelní zóny”.
“Nashle…” Vlastně byla ráda, že jí vyrušil, nikdy tuto myšlenku úplně nedokončila, je to snad osud? Vždy jí něco vyrušilo….
Nápad – ★★★★☆
Autor se pouští do neuvěřitelně ambiciózního propletence sci-fi dystopie, filozofických úvah, náboženské mystiky a dokonce i superhrdinského mýtu. Propojení paralelních světů, od vesmírného parníku přes současnou Prahu až po utopii Velkého Otce, je velmi originální a ukazuje obrovskou fantazii. Zápletka je sice místy dost spletitá a překombinovaná, ale nosná myšlenka o hledání pravdy a podstaty lidství v různých realitách má velký potenciál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže místy velmi dobře vtáhnout do děje, obzvláště v komornějších scénách, jako je noční procházka Prahou nebo tísnivé ticho zastaveného vesmírného parníku. Emoce postav a nálada jednotlivých světů jsou hmatatelné, ale atmosféru bohužel často sráží příliš dlouhé a popisné filozofické monology, které čtenáře vytrhávají z prožitku. Pokud autor nechá scény více dýchat a omezí vysvětlování, bude pohlcení příběhem mnohem silnější.
Provedení – ★★☆☆☆
Zde je největší prostor ke zlepšení, protože stylizace a velmi dlouhá, složitá souvětí občas brzdí plynulost a čtivost textu. Dialogy často působí spíše jako přednášky než přirozená mluva, což zpomaluje tempo, a text by si zasloužil výrazné proškrtání a dynamičtější strukturu. V ukázce se nachází dost pravopisných chyb, překlepů a problémů s interpunkcí (např. nadužívání tří teček), ale to lze snadno vyřešit pečlivou korekturou, důležitější je nyní zapracovat na přirozenějším toku vyprávění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážnou a myšlenkově bohatou ukázku, která se nebojí míchat žánry a klást hluboké filozofické otázky. Autor má nesporný vypravěčský talent a obrovskou představivost, ale text momentálně trpí přílišnou roztříštěností a těžkopádnou formou. S pečlivou redakční prací, zjednodušením stavby vět a polidštěním dialogů z toho může vzniknout naprosto unikátní a fascinující román. Rozhodně v psaní pokračujte, máte co říct!