Ukázka z díla

P.S. I Love You

Je sice zvláštní dát sem jako první jen ukázku, ale mám k tomu své důvody. Ne všechno jde překopírovat na blog tak jak bych si přál. Takže pokud Vás zaujme ukázka, budu rád, pokud obětujete trochu času a námahy na stažení celé povídky. Příjemné čtení!

Už dlouho ho pozorovala. Každé ráno vstávala jen proto, aby jej znovu viděla. Každé ráno vstala, natáhla si župan, uvařila kávu a pak dlouho, dlouho čekala za krajkovou záclonou. Seděla na židli, jednu nohu pod sebou, opřena o parapet, zasněně hleděla směrem k Londýnu, na úzkou silničku lemovanou zelenými keři. Všude se ještě líně rozvalovala mlha. Ve velkých chomáčích se valila anglickou krajinou, jako by si ani neuvědomovala, že je léto. Ještě, že neprší…

Byla nádherná. Probírala svoje rudé vlasy. Náhle se pod jejím pihovatým nosíkem objevil úsměv. Její ještě nenamalované rty se roztáhly do milounkého úsměvu. Přeci jen ho sleduje tajně! Její oči se zaleskly vzrušením, po celém těle jí běhal mráz. Christine poslední dobou myslela jen na něj. Z mlhy vyrazil rudý bicykl, ještě rudější než její vlasy. Chromované světlo nad předním kolem jí připadalo jako soška Rollse Roycu…
Pak se v mlze objevil on!
Celý v modrém, vázanku jemně na stranu, jeho čokoládové oči se ztrácely pod leskle černým kšiltem brigadýrky na které zářil odznak Royal Mail. Jen kvůli němu si předplatila Daily Telegraph. Jen proto, aby ho každý den viděla, aby každý den slyšela jeho kroky na dlažbě před domem, jen proto, aby slyšela, ne, aby cítila dotek jeho rukou na schránce.
Dnes, dnes vstane, otevře ty zatracený dveře a konečně se s ním seznámí! Udělá to! Seskočila ze židle položila hrnek s kávou a pomalu se rozběhla ke dveřím. Noviny už na ni čekaly pod nimi. Urovnala si vlasy, přitáhla župánek, otevřela dveře a… a… viděla pošťáka jak odjíždí do vedlejší uličky… zlostně zabouchla dveře a sesunula se v slzách na podlahu, vedle novin, těch novin, které byly to jediné, co ze své lásky znala. Byla na sebe tak naštvaná.
Konečně, konečně mu mohla říct aspoň dobré ráno a ani to nedokázala… Chtělo se jí jen sedět a brečet.
Ne, zítra vstane, upraví se a půjde ke dveřím hned, hned jak ho uvidí přijíždět! Mlékař přece jezdí dřív…

Nemohla ani dospat. Vzbudila se ještě o hodinu dřív. Ještě kvůli ničemu ani nikomu nevstávala ve čtyři ráno. Vyndala ze skříně krásné květované letní šaty, z krabičky vyndala hedvábné punčochy… Už dlouho se takhle neoblékla. Nebylo proč, ani pro koho. Skříňku ve které měla uložené šminky už pomalu nešlo otevřít. Před třemi lety přišla o manžela.
Pak už nebyla schopna nic dělat. Jen seděla u okna a koukala směrem k Londýnu. Ani nevěděla jak dlouho tam vlastně sedí. Náhle v zatáčce spatřila kolo! Konečně jede!

Celé moje dílko i s ilustrací najdete zde: Uloz.to Heslo: Flying-Englishman

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Petr B. Cooper

Napište něco o sobě...
Nemám rád tyhle nabídky. Přečtěte si co sem nahraji, koukněte na blog, napište a pak poznáte sami.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

* Nešlapte v trávě, kde milenci minulé noci podlehli polibků vášni! * Promoklý motýl o k...
Prolog Jmenuji se Viktorie a chci vám povědět příběh, který má působit jako varování pro dal...
Představte si společnou kolektivní mysl, a aktuální energetické pozadí v přechodovém čase neust...
Běla Janoštíková: ukázka z knížky "To kvítí" Tahle knížečka to jsou jen obyčejné...
Úryvek ze sbírky povídek Do žen se nemočí... „Vaše podvědomí má nekonečnou moc.“ —  ...
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Zas vezmu na dlaň světla, paprsky položím na oltář zrcadla. Až chvějivý třpyt vykouzlí na skel...
Byla si mi postěžovat Eva, že je vystavována domácímu násilí. Adam ji údajně mlátí kvůli kde...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
  Dnes víc než kdy jindy za Tebou ve vzpomínkách pospíchám tichem šedavým soumrakem ...
Překládám několik prvních kapitol, bude li zájem, doložím další pokračování :) Octobriana s...
    „Následujte mě támhle k tomu přenášivému stromu,“ obrátila Vědma po...
2. Nedovtipy   Když se Jarka s Jindrou ocitli v Nedovtipech, nemohli nikde najít žádnou hos...
Veškeré dění projevené v dualitě trojrozměrného světa je součástí velké hry Matrixu. Každ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Překládám několik prvních kapitol, bude li zájem, doložím další pokračování :) Octobriana s...
Zas vezmu na dlaň světla, paprsky položím na oltář zrcadla. Až chvějivý třpyt vykouzlí na skel...
  Dnes víc než kdy jindy za Tebou ve vzpomínkách pospíchám tichem šedavým soumrakem ...
Prolog Jmenuji se Viktorie a chci vám povědět příběh, který má působit jako varování pro dal...
    „Následujte mě támhle k tomu přenášivému stromu,“ obrátila Vědma po...
Úryvek ze sbírky povídek Do žen se nemočí... „Vaše podvědomí má nekonečnou moc.“ —  ...
2. Nedovtipy   Když se Jarka s Jindrou ocitli v Nedovtipech, nemohli nikde najít žádnou hos...
* Nešlapte v trávě, kde milenci minulé noci podlehli polibků vášni! * Promoklý motýl o k...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Veškeré dění projevené v dualitě trojrozměrného světa je součástí velké hry Matrixu. Každ...
Představte si společnou kolektivní mysl, a aktuální energetické pozadí v přechodovém čase neust...
provoním mátou každou tvoji nit   jak vzejít ze sna? jak se nevzbudit?   ...
Přijel před dům taxikář a řekl, že jedem do nebe. Manželka se zhrozila, je to vůbec pro tebe? ...
Běla Janoštíková: ukázka z knížky "To kvítí" Tahle knížečka to jsou jen obyčejné...
0