“Však co to děláte? Vždyť to jsme my, Adrian a Spirit!”
“Nejste, jste predáti, co na sebe vzali pouze jejich podobu, protože smysl života v rozkvětu moudrosti a rozvoji spanilé smyslnosti je docílení k zamilovanosti, která je evoluční vývojová snaha od první buňky, kdy vnímala pozitivní vjemy až k člověku a od člověka k dokonalejšímu a dokonalejšímu člověku a smysl evoluce tkví v tom, že láska se neustále rozvíjí a spoznává a poznávají se další a další její etapy, které člověk objevuje a proto je evolučním tvorem a je vždy na svém vrcholu když jí zrovna pozná, a tak pokračuje dále jako na svém začátku, ale má vždy na paměti celou historii vývoje v úctě a vážnosti a přitom jen tak může a smí být pokračovatelem dalšího poznání lásky, jako zvláštního daru evoluce a její pracovité snahy a vy jste predáti, úchylka od vývoje, neuznáváte lásku, ani jí neznáte a rozmnožujete se tak, že se vydíráte za slib a pak na nás zaútočíte a zotročíte nás a to nemá nic společného s pracovitou vývojovou snahou, ale je to lenost, lhostejnost a krutost, avšak lenost v zárodku vlastní snahy o poznání, která celý váš vývoj dovedla opačným směrem a dovedla vás k tomu, že po celou evoluci jen napadáte a nemáte zájem o učení, jen ho leda na chvíli ukrást a pak zneužít proti evolucionářům a zalhat přitom, že je to vaše dílo a jediný vrchol vaší ideologické hranice je podúroveň pod inteligencí, která nikdy nepochopí skutečnou snahu poznání a cesty za vývojem!”
“Jsem povinna dle našich zákonných směrnic a zákonů vás buď podle vašeho vyjádření vrátit za hranici území evolucionářů, nebo vám nabídnout převýchovu na naší odlehlé planetě, jejíž směrnice se nesmíte dozvědět, dokud si nebudeme jisti, že jste převychovaní!”
“Jak se tedy rozhodnete”
“Nemáte šanci, pusťte nás a předejte nám loď, protože naši experti nejurozenějšího stavu u samé hrůznosti samotného císaře našeho mají tajnou zbraň a nashromážděné množství tolika válečného loďstva, že probijí za malý okamžik celou blokádu, protože nevíte co brzy přijde…”
“I kdyby to byla pravda a Vy by jste nezkoušeli lhát, nikdy se nevydám, zemřu sama na mučidlech se ctí a hrdostí s hymnou své vlasti na rtech!”
A přísně se jim podívala hluboko a čistě do očí, až se na malí okamžik i takoví netvoři zalekli…
“Tak co, chcete převýchovu, nebo vrátit zpět?”
Šeptali si, radili se a ten jeden tomu druhému říkal, že převýchovu budou jen předstírat a až se dostanou k souřadnicím, tak je pošlou jejich císaři aby napadl planetu a zotročil jí…
Ale ten druhý byla ve skutečnosti predátská samice řekla: “ne já nebudu ztrácet čas, za chvíli zahájí naše vojska útok, náš císař už vyslal do minulosti své vyslance, aby zajistili paralelní přestupy a my se tady nebudeme zdržovat a umíš si přestavit jak si při vítězném tažení užiješ?
Budeš znásilňovat a přitom mučit, všechno jenom pro tebe a já ti budu dělat přitom pomyšlení a sama se budu kochat pohledem na jejich utrpení a přitom ukájet, aby se ti to víc líbilo a tys udělal víc zločinů a já se mohla kochat ještě víc a víc, to ti slibuji…”
Nápad – ★★★★☆
Autor se pouští do neuvěřitelně ambiciózního propletence sci-fi dystopie, filozofických úvah, náboženské mystiky a dokonce i superhrdinského mýtu. Propojení paralelních světů, od vesmírného parníku přes současnou Prahu až po utopii Velkého Otce, je velmi originální a ukazuje obrovskou fantazii. Zápletka je sice místy dost spletitá a překombinovaná, ale nosná myšlenka o hledání pravdy a podstaty lidství v různých realitách má velký potenciál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže místy velmi dobře vtáhnout do děje, obzvláště v komornějších scénách, jako je noční procházka Prahou nebo tísnivé ticho zastaveného vesmírného parníku. Emoce postav a nálada jednotlivých světů jsou hmatatelné, ale atmosféru bohužel často sráží příliš dlouhé a popisné filozofické monology, které čtenáře vytrhávají z prožitku. Pokud autor nechá scény více dýchat a omezí vysvětlování, bude pohlcení příběhem mnohem silnější.
Provedení – ★★☆☆☆
Zde je největší prostor ke zlepšení, protože stylizace a velmi dlouhá, složitá souvětí občas brzdí plynulost a čtivost textu. Dialogy často působí spíše jako přednášky než přirozená mluva, což zpomaluje tempo, a text by si zasloužil výrazné proškrtání a dynamičtější strukturu. V ukázce se nachází dost pravopisných chyb, překlepů a problémů s interpunkcí (např. nadužívání tří teček), ale to lze snadno vyřešit pečlivou korekturou, důležitější je nyní zapracovat na přirozenějším toku vyprávění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážnou a myšlenkově bohatou ukázku, která se nebojí míchat žánry a klást hluboké filozofické otázky. Autor má nesporný vypravěčský talent a obrovskou představivost, ale text momentálně trpí přílišnou roztříštěností a těžkopádnou formou. S pečlivou redakční prací, zjednodušením stavby vět a polidštěním dialogů z toho může vzniknout naprosto unikátní a fascinující román. Rozhodně v psaní pokračujte, máte co říct!