Je mu to dávno jasné a už když začínal se svou politickou kampaní neměl o čem přemýšlet, jen to vyprávěl!
Ta o hodně starší kostra je od lidí z evoluční linie vývojového druhu zdravého a správného přírodního vývoje a ta mladší je od predátů, té úchylky od správného vývoje, od pravé evoluce, od té úchylky, která se nikam nevyvíjí za účelem nastolení nové podoby a poznání, ale co se snaží jen dohnat linii pracovité evoluční skupiny vývojového zdravého existencialismu, aby se mohla vždy na zdravém vývoji jen přiživit a parazitovat!
Když však první opo-člověk se stal ochráncem mnohých živočišných nižších druhů, neměli predáti pak koho lovit, nebo měli jen malé úspěchy, neboť člověk je buď zahnal, nebo ulovil je a tak se asimilovali predáti do lidské společnosti, aby jí ovládli a podrobily!
To je ten druhý kosterní pozůstatek spojovacího článku člověka a lidoopa o mnoho tisíc let mladší!
Vzali na sebe totiž predáti nakonec lidskou podobu, aby lidskou společnost ovládli a mohli dále parazitovat, protože ve všech jiných podobách byli proti člověku málo účinní!
Pročpak bychom znali lidi, kteří se lovem jen bavili, až například vyhubili málem úplně bizony, nebo jiné živočišné druhy, které pro zábavu zcela vyhubili, pročpak bychom znali člověka, který stvořil peníze, aby si podrobil a ponížil zbytek společnosti a parazitoval na vynucovaných pocitech blaha z cizího neštěstí, chudoby, nadřazenosti? Člověk, který stvořil atomové zbraně, člověk, který válčil, dobýval pro moc a nadvládu nad ostatními, člověk, který mučil a zabíjel, člověk, který znásilňoval a který má za sebou tři světové války?
To není člověk, který následoval celou škálu moudrosti vývoje, to není člověk, který se zařadil na vrchol evolučního žebříčku jako to nejlepší, to nejdokonalejší, symbol vrcholu vývoje, snahy života se posunout, jako sám tvor, který se již vědomě má posouvat.
Tento člověk nemá s člověkem nic společného, přesně to musel odhalit, dokázat, vědecky argumentovat.
Zase mu spadla další šedivá slza která snad už ani zvuk nepotřebovala.
Avšak pozvedl hlavu nad nejvyšší část knihovny, kde je kulatý okrasný vyřezávaný okraj z motivy symbiotického způsobu života lidí a zvířat na celých planetách, které žijí v celé galaxii již dávno po vyhrané “Velké evoluční válce proti predátům”, kterou vedl a dokázal lidem, že predáti jsou skrytí v lidské podobě a přesvědčil davy lidí, aby se proti nim zvedli a začali bojovat, až se jim podařilo je úplně vytlačit až na samý okraj celé galaxie..
Vzpomenul si jak agitoval, jak přemlouval, jak chodil a jak vysvětlil všem, že jeho narození a pochopení smyslu přírody, je jakási tendenční, nepopsatelná vůle nemluvící, ale inteligentní přírody napravit rovnováhu a vyléčit úchylku ve vývojové etapě!
Že se narodil proto, aby byl “Velký Učitel”, jak ho později sami lidé nazvali (a ještě později “Velký Otec”) a že to příroda tak vyprofilovala, aby měl výjimečný smysl pro pochopení souvislostí a dar od ní ho vysvětlovat dobromyslnému lidu!
Tenkrát byl svět v hrozném stavu, byly tři světové války a jedna horší nežli druhá a před tím krutovláda oligarchů a po válkách hladomor v tři čtvrtině světa a krutovláda několika lidských predátů nad všemi národy, která byla téměř neskutečná.
Nápad – ★★★★☆
Autor se pouští do neuvěřitelně ambiciózního propletence sci-fi dystopie, filozofických úvah, náboženské mystiky a dokonce i superhrdinského mýtu. Propojení paralelních světů, od vesmírného parníku přes současnou Prahu až po utopii Velkého Otce, je velmi originální a ukazuje obrovskou fantazii. Zápletka je sice místy dost spletitá a překombinovaná, ale nosná myšlenka o hledání pravdy a podstaty lidství v různých realitách má velký potenciál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže místy velmi dobře vtáhnout do děje, obzvláště v komornějších scénách, jako je noční procházka Prahou nebo tísnivé ticho zastaveného vesmírného parníku. Emoce postav a nálada jednotlivých světů jsou hmatatelné, ale atmosféru bohužel často sráží příliš dlouhé a popisné filozofické monology, které čtenáře vytrhávají z prožitku. Pokud autor nechá scény více dýchat a omezí vysvětlování, bude pohlcení příběhem mnohem silnější.
Provedení – ★★☆☆☆
Zde je největší prostor ke zlepšení, protože stylizace a velmi dlouhá, složitá souvětí občas brzdí plynulost a čtivost textu. Dialogy často působí spíše jako přednášky než přirozená mluva, což zpomaluje tempo, a text by si zasloužil výrazné proškrtání a dynamičtější strukturu. V ukázce se nachází dost pravopisných chyb, překlepů a problémů s interpunkcí (např. nadužívání tří teček), ale to lze snadno vyřešit pečlivou korekturou, důležitější je nyní zapracovat na přirozenějším toku vyprávění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážnou a myšlenkově bohatou ukázku, která se nebojí míchat žánry a klást hluboké filozofické otázky. Autor má nesporný vypravěčský talent a obrovskou představivost, ale text momentálně trpí přílišnou roztříštěností a těžkopádnou formou. S pečlivou redakční prací, zjednodušením stavby vět a polidštěním dialogů z toho může vzniknout naprosto unikátní a fascinující román. Rozhodně v psaní pokračujte, máte co říct!