„Moje vnitřní diagnostika naznačuje, že tvoje tepová frekvence je o 22 % vyšší než doporučené maximum pro nelegální činnost,“ zachrčel Šroubek a jeho nesouměrná optika modře problikla. „Taky mi v levém kloubu chybí mazivo. Jsme tým amatérů, Novo. Statisticky vzato, tohle nepřežijeme.“
„Tvoje statistiky jsou mi u zadku, Šroubku. Skenuj ten transportér,“ uťala ho Nova a upravila si svářecí brýle na čele.
Transportér s logem SYNAPSE stál uprostřed doku. Uvnitř nebyla jen data, ale špičkový hardware – procesory, o kterých scrappeři v C-4 jen snili. Nova však hledala něco jiného.
Vládní logy uvnitř terminálu. Doufala, že tam najde záznam o tom, kam před deseti lety odvezli jejího tátu. To byl její jediný cíl. Pravda.
„Skenování dokončeno,“ ohlásil Šroubek. „Firewall je vypnutý, probíhá diagnostika. Je to naše jediná šance. Ale Novo? T-mínus 12 sekund do příchodu hlídky. A ten pes, co mají s sebou, není na mazlení. Model Cerberus-4. Mechanické čelisti, co louskají beton.“
Pod Šroubkovým plechem to začalo vibrovat. Ta malá deska reagovala na blízkost transportéru jako vzteklé zvíře. „Mám pocit, že se mi přetěžuje logický obvod,“ zachrčel robot. „Ta věc v mý hrudi chce ten stroj rozebrat na atomy.“
„Připrav EMP pulz. Půjdeme dovnitř, vykucháme terminál a zmizíme,“ rozhodla Nova. V dálce prořízl tmu rudý kužel světla. Hlídka. Kroky jejich těžkého brnění zněly jako odtikávání hodin na popravišti.
Zápach slané vody se mísil s pachem ozónu a pálící se izolace. Nova se odlepila od stěny a jako stín se vrhla k vozu. Šroubek se valil za ní, jeho hydraulika tichounce syčela. Nova narvala mechanickou planžetu – poctivou ocel, kterou digitální zámek neviděl – do servisního portu a trhla. Kov narazil na kov, dveře s těžkým zasyčením povolily.
V ten moment se zpoza rohu vynořil Cerberus-4. Mechanický pes neštěkal. Z jeho hrdla vycházel zvuk připomínající drcení skla – nízkofrekvenční vrčení, které Nově rozvibrovalo kosti. Jeho rudé oči se uzamkly na jejich tepelné stopě.
„Detekována anomálie. Subjekt N-84 v nepovolené zóně,“ zahlásil voják K.E.R.N.E.L.u.
„Šroubku, teď!“ zařvala Nova a vrazila dovnitř transportéru.
Šroubek se napjal a z kondenzátorů vyždímal poslední zbytky energie. Vzduchem práskl neviditelný výboj. Modré jiskry tančily po stěnách, světla v celém doku na vteřinu pohasla. Mechanický pes se uprostřed skoku zhroutil k zemi. Vojákova puška s tichým pípnutím zhasla – její biometrický zámek byl v tuhle chvíli jen kusem plastu.
Nova se vrhla k terminálu. Její prsty tančily po klávesnici. Hledala logy… Transportní sektor 04… Rok 2026…
„Tady! Transport ID: Sigma-9. Cíl: Extrakční centrum C-4.“
Zadrhla se. Na obrazovce svítilo jméno jejího otce. Ale status nebyl „Sklizen“. Svítilo tam něco jiného:
STATUS: PŘEMOSTĚN.
„Co to sakra znamená?“ vydechla Nova.
Začnu tím, že mě mrzí, že jsou věty rozsekané na kusy a místo přehledných odstavců je to chaos, který komplikuje čtení. (Zkopírováno z PDF?)
Co brání tomu si s textem trochu pohrát, části vět pospojovat, věnovat tomu pár minut?
Ale když se nad to povznesu, dostanu odměnu ve formě vyzrálého kyberpunkového textu, který hezky plyne, udržuje pozornost a je příslibem zajímavého příběhu.
Na větší rozbor je to moc krátké, zatím se toho moc nestalo, ale můžu vám slíbit, že si pokračování rád přečtu 🙂