„Woa! Ahoj. Omlouvám se, nechtěl jsem vás vyděsit.“ Doběhl k nám ten student. Gideon se zastavil v klidu. Já sebou trhla, jak jsem ho nečekala. „Jsem hlídka kampusu. Mohu vás požádat o identifikaci?“ zeptal se student a nejistě usmál.
„Jistě, jistě.“ Řekl jenom Gideon a vyndal svůj průkaz. Já udělala to samé. Student si naše průkazy prohlédl.
„Vy patříte k těm agentům FBI, k těm profilovačům, že? Stačí vám pohled na místo činu a hned víte, jaký šampón vrah používá?“ vyptával se a šel s námi. Byl námi nebo spíše Gideonem úplně fascinovaný.
„Mluvíte skepticky.“ Odpověděl Gideon, aniž by se zastavil. Pousmála jsem se, protože měl pravdu. I ten studen se usmál.
„No, možná trochu.“ Řekl nejistě a všimla jsem si, jak chytil svůj řetízek, který měl na krku a hrál si s ním.
„Vaše přítelkyně se obává, že se s ní rozejdete.“ Zastavil se Gideon a podíval se na studenta. Student i já jsme se taky zastavili. Na mé tváři se rýsoval úsměv.
„To nemyslíte vážně, že ne?“ zarazil se student a vytřeštil na Gideona oči. Chvíli panovalo ticho.
„Vy jste se s ní už rozešel. Tak nemusíte mít ten řetízek.“ Řekl nakonec Gideon. Spíše se opravil.
„Máte pravdu. Rád bych chodil s jinou.“ S mírným úsměvem to student přiznal.
„Jak se jmenuje?“ zeptala jsem se, abych dala najevo, že se taky chci zapojit.
„Brian.“ Odpověděl student a podíval se na mě s mírným úsměvem. Trochu mě to překvapilo a asi jsem to dala najevo, ale Gideon mě hned zachránil před úplným trapasem.
„No, to je…To je dobrý důvod. A jak to vzala?“ zeptal se Gideon, i když i on dal najevo, že ho to překvapilo.
„Docela jo. Ale kromě toho mi řekla, že homosexualita je hřích, a že na mě dopadne boží hněv.“ Poškrábal se ve vlasech student. „Ale jak jste to poznal?“ zeptal se nechápavě.
„Hrajte si pořád s tím náhrdelníkem. Což mi říká, že nejste zvyklý ho nosit, takže jste ho dostal nedávno. A ten čínský symbol, co na řetízku je, znamená, „navždy tvůj“. Dávej na sebe pozor ano?“ vysvětlil mu Gideon a s přáním, aby dával na sebe pozor jsme zase šli pracovat.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Text jasně vychází z populárního seriálu Myšlenky zločince, což je pro začínající autory skvělý způsob, jak si trénovat psaní na zavedených postavách. Profilovací scéna má dobrou logiku a dedukce s náhrdelníkem je milým oživením, které ukazuje tvůj postřeh pro detail a pointu. Zkus do budoucna přidat více vlastních originálních prvků a nečekaných zvratů, abys příběh odlišil od běžné seriálové epizody.
Atmosféra – ★★★☆☆
Týmová dynamika funguje velmi dobře a čtenář je rychle vtažen do probíhajícího vyšetřování. Emoce a obavy Teressy o Jane jsou ale spíše jen suše konstatovány; zkus je příště více ukázat přes řeč těla, zrychlený tep nebo těkavé myšlenky (využij pravidlo ‘ukazuj, nepopisuj’). Přesto se ti podařilo hezky zachytit kontrast mezi vážným případem a odlehčenou lidskou interakcí se studentem.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh se čte docela dobře a dialogy mají svižné tempo, což je u detektivního žánru naprosto klíčové. Dej si ale pozor na opakování stejných frází blízko sebe (např. ‘Gideon s přikývnutím hlavy’) a na občasné kostrbatější formulace. Co se týče gramatiky, upozorním jen na interpunkci v přímé řeči – pokud po promluvě následuje uvozovací věta, píšeme malé písmeno (např. „Jistě,“ řekl jenom Gideon), ale nenech se tím vůbec odradit, to se časem poddá.
Celkové hodnocení:
Máš skvěle nakročeno a je vidět, že tě psaní baví a máš dobře nakoukaný žánr. Tvá schopnost vystavět dialog a pracovat s detektivní dedukcí je na velmi dobré úrovni. Pokud zapracuješ na plynulosti stylistiky a zkusíš jít o něco více do hloubky emocí, tvé texty budou ještě poutavější. Jen tak dál, rozhodně v psaní pokračuj a rozvíjej svůj talent!