„To se celou dobu snažím. Říkám si, byl to zkrat nic víc. Ale přesto jakmile jsem tady sama, tak na to myslím. Mám to stále před sebou.“ Povzdychla jsem si, že se to lehce řekne, ale těžko udělá. „Ptej se.“ Pobídla jsem ji, ať se zeptá, i když jsem tušila jaká otázka to bude.
„Chápu, ale my to zvládneme. Pomohu ti.“ Přikývla, že souhlasí, že to bude těžké, ale zvládnu to. „Ty…Miluješ Hotche?“ nakonec ze sebe tu otázku dostala. Podívala jsem se na ni. Dívala jsem se jí do očí.
„Dokud nenastala ta chvíle, tak jsem o tom nepřemýšlela, ale od té doby mi dochází, že jo. Že ho miluji. Ale nemohu být s ním. Je ženatý, ale to by nebyl takový problém. Rozvedl by se. Říkal, že se i rozvést chce, ale je tu jiný problém. Hayley je těhotná a její porod se blíží. A nemohu dopustit, aby ten malý klučík neměl úplnou rodinu. Nechci mu zkazit život tak, že bude žít jen s matkou a otce bude vídat jen, když bude moct.“ Řekla jsem nahlas to, co jsem si myslela, že tomu tak je. Byla jsem zamilovaná až po uši.
„Chápu. Zkusím vymyslet aktivity na volné dny, aby si nebyla sama. Lepší by bylo ti najít chlapa, ale chápu tvůj odmítavý postoj. Musíš na Hotche zapomenout. A začneme tím, že budeme si plánovat akce na volné dny. Jen my dvě.“ Přikývla jako souhlas toho, že to myslí vážně.
„Ale co tvůj život, Tess? Nechci, aby ses věnovala jenom mě a nežila ten svůj život.“ Začala jsem protestovat, i když ta její slova mě hřála u srdce.
„Ty by si pro mě udělala to samé. A taky se těším. Třeba se někdo objeví. Co ty víš. A stejně kromě své rodiny nikoho nemám.“ Usmála se a objala mě.
„Díky moc.“ Zašeptala jsem, když jsme byly spolu v objetí. Poté jsme si povídaly a popíjely kávu. Mluvily jsme o Elle Greenway, kterou jsme poznaly v Seattlu, a která se měla stát naší novou kolegyní v práci. Gideon si prosadil svou a do týmu ji dostal.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Zápletka zakázané lásky k nadřízenému, který navíc čeká rodinu, je klasickým a funkčním motivem slibujícím silné vnitřní konflikty. Skutečnost, že se jedná o fanfikci na seriál Myšlenky zločince, dává příběhu zajímavé pozadí, ale zároveň trochu svazuje originalitu samotného děje. Přesto je dilema hlavní hrdinky ohledně rozbití rodiny velmi lidské a uvěřitelné, což dává textu dobrý emocionální základ.
Atmosféra – ★★★☆☆
Podařilo se ti dobře zachytit tísnivou náladu nedělního odpoledne, kdy člověk zůstane sám se svými myšlenkami a přemírou kofeinu. Emoce hrdinky jsou srozumitelné a její zoufalství z neřešitelné situace z textu jasně sálá. Atmosféru by však ještě více umocnilo, kdybys místo suchého popisování pocitů nechala čtenáře tyto emoce prožít skrze drobné detaily a přirozenou řeč těla.
Provedení – ★★☆☆☆
Text je sice v základu čtivý, ale stylisticky má rezervy, zejména kvůli častému opakování slov (např. „s úsměvem na rtech“, „volný víkend“) a krkolomným větným konstrukcím („abych jsem si našla“, „aby se mohla nejen sundat boty“). V dialozích často zbytečně v uvozovací větě vysvětluješ to, co už postava řekla, což brzdí tempo. Dej si také pozor na pravidla psaní přímé řeči a interpunkci, ale nenech se tím vůbec odradit – obsah a emoce tam jsou, technika se dá snadno vypsat!
Celkové hodnocení:
Jedná se o milou a emočně upřímnou ukázku, která potěší fanoušky romantických linek a seriálových fanfikcí. Tvá silná stránka spočívá v empatii a schopnosti vykreslit vnitřní dilema postavy, s nímž se čtenář snadno ztotožní. Pokud zapracuješ na plynulosti vět, omezíš opakování slov a necháš dialogy dýchat bez zbytečného vysvětlování, posuneš své psaní o obrovský kus dál. Jen tak dál, máš skvěle nakročeno a rozhodně nepřestávej psát!